Malý a Velký Ostrý z Hamrů (31.10.2015, Šumava)

Využili jsme jeden z mnoha krásných dnů na konci října, kdy v níže položených oblastech panovalo zataženo a mlhavo a vyrazili na Šumavu. Tam, díky teplotní inverzi bylo krásně slunečno a teplo.

Hamry - pod kostelem Panny Marie Bolestné

Dojeli jsme autem do Hamrů, což je vesnice skládající se z několika oddělených částí, roztroušených při silnici v údolí Úhlavy. Parkujeme pod kostelem Panny Marie Bolestné (zvaným též Kollerův kostel) a naším cílem bude vystoupat na dominantu tohoto kraje, na horu Ostrý (Grosser Osser, 1293 m n. m.)

kostel Panny Marie Bolestné (zvaný též Kollerův)

Kolem kostela začínáme stoupat do svahu po zelené turistické značce. Z louky se s přibývajícími výškovými metry otevírají pěkné pohledy do údolí, na Hamry, na protější svahy Pancířského hřbetu zahalené ještě v mlze, ale hlavně na podzimem pěkně zbarvenou šumavskou přírodu.

nad Hamry

Z louky vcházíme brzy do lesa, kterým se budeme pohybovat téměř až ke státní hranici, po které půjdeme poslední úsek cesty na Ostrý. Jistě není nic překvapivého, že většina cesty na Ostrý povede do kopce. Ovšem na naší trase se budou střídat úseky poměrně prudkého stoupání s úseky vedoucí po vrstevnicích, tedy po rovině.

cesta po zelené značce

První úsek do kopce zdoláváme až k rozcestníku Na Kopci a pak ještě kousek, než vycházíme na lesní silničce. Tato dnešní námi zvolená trasa má tu výhodu, že vede převážně po lesních cestách přes kameny a kořeny stromů, což já osobně mám raději, než jít stále po silnici, což je případ výstupové cesty z Hamrů na Ostrý přes Stateček.

cesta po zelené značce

Když vyjdeme na zmiňované silničce, vydýcháváme nastoupané metry a připravujeme se na nadcházející prudký úsek, který nás bude čekat. U rozcestníku nazvaného Mokrá skládka (který asi ale nepatří klubu českých turistů, nicméně jsou na něm uvedeny směrovky) odbočujeme vpravo do lesa a tento úsek bude opravdu výživný.

cesta po zelené značce

A po strmém úseku opět následuje rovinka po zpevněné cestě smíšeným lesem. Projdeme kolem jakési miniaturní kapličky a už jsme na rozcestí Pod Lovečnou. Zde nastává první dilema, kudy dál. Naštěstí mám sebou GPS a v ní vyznačenou trasu, takže vím, že nyní musíme ke státní hranici.

minikaplička nedaleko rozcestníku Pod Lovečnou

rozcestí Pod Lovečnou

Zde se totiž neznalý turista může snadno zmást. Stoupneme-li si k místnímu dřevěnému přístřešku zády, ze zdejší hlavní silnice ve směru Zadní Chalupy - Stateček vychází dvě cesty (když nepočítáme jako třetí tu, po které jsme přišli). Ta výraznější a širší vpravo na mapách ani není, a ani nevím, kam vede. Hned vedle ní vlevo vede úzká cestička do lesa, a po té my se dáme.

cesta ke hranici

Co je na této cestě zajímavé, je to, že na stromech podél ní ještě najdete zelenou turistickou značku, zatímco v mapách už u této cesty žádná značka není. Proč byla z map ostraněna? Že by kvůli tomu, že prochází PP Královský hvozd? Možná. Tato cesta je však velmi pěkná, kamenitá a my opět stoupáme.

cesta ke hranici

Když půjdete po této cestě, za chvíli může dojít opět k mýlce. Cesta se jakoby rozdvojuje, vpravo míří cesta přímo do svahu, vy se však držte vlevo. Cesta se kousek za tímto "rozcestím" krásně zařezává do terénu a my stále přemýšlíme nad tím, proč se po ní již oficiálně chodit nesmí.

Kamenná brána

nad Kamennou branou, směrem ke hranici

Pak z lesa vycházíme na mýtinu a zde nastává další dilema a další pozoruhodnost. Jsme v místě nazývaném Kamenná brána, asi podle zdejších skalních útvarů, kdy procházíte mezi dvěma kusy skály, jako branou. Hned za touto skálou nepokračujte rovně po cestě (dostali byste se zpět ke Statečku), ale dejte se přes mýtinu po téměř neznatelné pěšince ostře vpravo.

mýtina u státní hranice

Zdejší mýtina zde vznikla asi hlavně z důvodu spouště po orkánu Kyrill a my po ní dojdeme až na státní hranici. I podél této pěšinky jsou na stromech zelené turistické značky, přitom tato cesta od Kamenné brány již není v mapách ani zanesena.

mýtina u státní hranice, výhled na Pancířský hřbet

To každopádně nevadí, tento úsek zpětně zařazuji mezi jeden z nejhezčích na dnešní trase, hlavně z důvodu krásných výhledů na Pancířský hřbet. Pohled na vrcholy Pancíř, Můstek, Velký a Malý Prenet, pod kterými se ještě válí mlhy, je úchvatný. Jdeme tak mezi žlutě zbarvenými nálety bříz a neustále se ohlížíme zpět.

Pancířský hřbet (zleva) - Malý Prenet, Velký Prenet, Můstek, Habr, Pancíř

státní hranice

Takto dojdeme až ke státní hranici, v sedle mezi tisícovkami Ostrý a Hole a poprvé se otevírají i výhledy na druhou stranu do Bavorska, či na hraniční horu Helmwald. Zaujme nás také zvláštní dřevěná budka na skále nedaleko hranice na německé straně, kterou jdeme prozkoumat. Ale k čemu slouží, nevíme.

dřevěná budka na skále

ze stoupání na Ostrý - vlevo vrchol Hole, uprostřed její vedlejší vrchol Lovečná

Pak již přímo po hranici začínáme stoupat na Ostrý. Tedy..... nejprve po zdolání prudšího kopce procházíme kolem vrcholu Ostrý - S vrchol (1179 m n. m.), což je výrazná skála, tvořící vedlejší vrchol Ostrého. Budou z ní jistě také pěkné výhledy, my však pokračujeme po hranici a už vidíme před námi se tyčící vrchol Ostrého s chatou na vrcholu.

stoupání k Ostrému - S vrcholu

vpravo Ostrý - S vrchol

Tento úsek trasy od Ostrého - S vrcholu až do míst, kde se napojuje modrá turistická značka od Statečku, je další z těch dnešních nej. Jdeme odlesněným, skalnatým hřebenem. Na jedné straně výrazné i menší skalky, na druhé straně krásné výhledy na Pancířský hřbet a do Úhlavského údolí.

výhled od Ostrého - S vrcholu k Ostrému

skalka na hranici cestou na Ostrý

Jdeme jen v tričku, neboť teplota zde určitě bude minimálně 15°C, a užíváme si dnešní krásný den a já lituji, že jsem si vzal dlouhé kalhoty namísto kraťasů. Žádné davy turistů, jen ticho, klid a krásná příroda.

vpravo Ostrý - S vrchol a cesta po hranici

Ostrý - S vrchol

V údolích se stále drží mlha, ale nikterak hustá, takže je velice zajímavé tento úkaz sledovat. Když se odtud podíváme do vnitrozemí na českou stranu, je patrný na obloze šedý pruh (tzv. kouřmo).

výhled na Pancířský hřbet

cesta po hranici

Pak už přicházíme po hranici až do místa, kde se napojuje modrá turistická značka, a kde je jedna z informačních tabulí nové naučné stezky Z Hamrů na Ostrý. Odtud dojdeme po kamenité cestě velmi strmým úsekem až na vrchol Ostrého.

turistická chata na Ostrém

Ostrý je výrazný dvojvrcholový suk, skládající se z Velkého Ostrého (1293 m n. m.) a Malého Ostrého (1266 m n. m.). Přes Velký Ostrý prochází státní hranice a nejvyšší skála s křížem je již na německé straně. Nejvyšší bod na české straně je tak ve výšce 1280 m n. m.

vrchol Ostrého

Velký Ostrý (1293 m n. m.) je velmi skalnatý vrchol, kdy z nejvyšší skály vybíhá po hřbetu ještě řada dalších. Z vrcholové skály se otevírají úchvatné kruhové výhledy. Z německé strany stojí na Ostrém turistická chata.

Malý Ostrý z Velkého Ostrého

výhled z Velkého Ostrého na hřeben Královského hvozdu

Ostrý se svými špičatými tvary vymyká z ostatních, převážně protáhlých či oblých šumavských vrcholů. Dvojice Ostrých dostala podle své siluety také přirovnání "Prsa matky boží". Ostrý je součástí hřebenu Královského hvozdu, jehož je posledním výrazným vrcholem.

výhled na hřebe Javoru (zleva): Grosser Arber, Kleiner Arber, Enzian, Heugstatt, Schwarzeck

já na Velkém Ostrém

Geomorfologicky patří Ostrý do okrsku Královský hvozd a je budován převážně horninou svorem. Vrcholovou část Ostrého tvoří více než sto metrů dlouhý a skutečně ostrý hřeben, tvořený strmě nakloněnými svorovými hřbety s křemennými žilami.

výhled z Ostrého na Pancířský hřbet a údolí Úhlavy

skály na Velkém Ostrém

Výhledy jsou vskutku impozantní. Ve směru hřebenu Královského hvozdu tak uvidíme přes Velký Kokrháč vysokou Jezerní horu a Svaroh, vpravo od hřebenu Královského hvozdu vidíme Grosser Falkenstein a vzdálenější Grosser a Kleiner Rachel. Výrazný je také protější hřeben Velkého Javoru s vrcholy Velký Javor (Grosser Arber), Malý Javor, Enzian, Heugstatt, Schwarzeck a následující hřeben Kaitersberg.

výhled z Velkého Ostrého na hřeben Javoru

Velký Ostrý z Vlčí propasti

Nádherný výhled je také na Hoher Bogen či Pancířský hřbet s Pancířem, Můstkem a dvojicí Prenetů. Z vrcholové skály směrem za turistickou chatou pokračují v hřebenu nepříliš známé tisícovky Hole (s vedlejším vrcholem Lovečná) a Helmwald (s vedlejším vrcholem Lomničky).

chata horské služby ve Vlčí propasti

Zatímco na Velkém Ostrém jsem již byl několikrát (naposledy 25.5.2014), láká mě zdolat také Malý Ostrý (Kleiner Osser, 1266 m n. m.), na který zatím nikdy nedošlo při mých výpravách. A tak bude jeho vrchol dobyt dnes!

hraniční hora Helmwald z Vlčí propasti

Malý Ostrý z Vlčí propasti

Mezi Velkým a Malým Ostrým se nachází úzké sedlo, tzv. Vlčí propast. V sedle stojí Královácká hraniční kaple, postavená roku 1985. Kaple stojí vedle krásného historického hraničního kamene z roku 1756 se symboly Bavorska a Českých zemí. V sedle se nachází také služební chata bavorské horské služby.

kaple ve Vlčí propasti mezi Velkým a Malým Ostrým

Za Vlčí propastí terén opět stoupá a podle směrovky dojdete až k vrcholu Malého Ostrého. Ten je obdobně skalnatý jako Velký Ostrý. Skaliska zde nejsou tak rozsáhlá, ale jsou ještě více rozeklaná a přelezání po nich je poměrně náročné.

vrchol Malého Ostrého

pohled do údolí z Malého Ostrého

I zde je na nejvyšším bodě na skále kříž a kolem něj, stejně jako na Velkém Ostrém, plno turistů, které, podobně jako mě, vylákalo sluníčko na hory. Malý Ostrý se nachází na bočním hřbetu, který pokračuje dále přes Osserwiese (horská louka) do údolí Weisser Regen.

Velký Ostrý z Malého Ostrého

louka Osserwiese a vzadu Hoher Bogen z Malého Ostrého

Když už jsem zmínil Osserwiese, tak něco ve stručnosti o ní. Je to louka nacházející se na vrcholu hřbetu pod Malým Ostrým a oblíbené startovací místo paraglidistů. Takto na podzim je louka navíc velmi fotogenická.

Osserwiese

vrcholový kříž na Malém Ostrém

I když je Malý Ostrý trochu ve stínu svého vyššího bratra, něco se mu upřít nedá. Výhled je samozřejmě z obou vrcholů fantastický, ale zde, na Malém Ostrém, má člověk daleko větší kontakt s údolím, které se pod Malým Ostrým rozkládá. Když zde stojíte na skále a podíváte se dolů do hlubin, někdo může dostat až závrať.

výhled z Malého Ostrého

výhled (zleva) na Jezerní horu, Svaroh, Grosser Falkenstein, Grosser Rachel

Po příjemné chvilce strávené na Malém Ostrém se vracím zpět na Velký Ostrý. Odtud mě čeká sestup zpět do Hamrů, ale nikoliv stejnou cestou jako ráno, nýbrž po modré přes Stateček.

Pancířský hřbet z úbočí Ostrého

Tuto cestu (z Ostrého přes Stateček do Hamrů) - jdete-li ji v opačném směru - jsem nazval jako nejnáročnější cestu na Šumavě. Stoupání po ní je možná ani ne tak prudké (i když v některých úsecích ano), ale zato vytrvalé.

Stateček

Po celé této cestě vede naučná stezka Z Hamrů na Ostrý popisující na informačních tabulích místní zajímavosti - vrcholy Ostrého, lesy, faunu a flóru atd. Cesta z Ostrého je nejprve lesní pěšinou, od rozcestníku Pod Ostrým potom tvoří její povrch asfalt až do Hamrů (s výjimkou krátkého úseku mezi Statečkem a rozcestím Pod Statečkem, kde vede stezka lesem).

Pod Statečkem

Celou cestu z Ostrého zpět jdeme ve stínu, neboť slunce, které pořád svítí, bohužel ozařuje druhou stranu hřebenu. Míjíme rozcestí Pod Statečkem, odkud se můžete vydat k nejvyššímu vodopádu na české straně Šumavy, Bílé strži. My však pokračujeme, a přecházíme most přes Bílý potok (na kterém se výše Bílá strž nachází).

most přes Bílý potok

Bílý potok

Jdeme podél Bílého potoka, poté míjíme ještě další most, kousek před soutokem Bílého a Ostrého potoka a to už jsme kousek od Hamrů, konkrétně od bývalého Felzenhofu.

Bílý potok

A už jsme v Hamrech, teď nám ještě zbývají 2 km po hlavní silnici k autu. Vyzkoušeli jsme dnes novou trasu na Ostrý, která se nám moc líbila a určitě si ji někdy zopakujeme. Kolem 16:00 jsme u auta a míříme domů.