Přírodní krásy České republiky

Výlet za pěkného podzimního dne, který začal u Grosser Arbersee, odkud jsme po cestě  jezerní stěnou vyšli na vyhlídku na svahu hory Mittagsplatzl (1340 m n. m.), odkud je právě krásně vidět na toto jezero, dále jsme vystoupali na Grosser Arber (1456 m n. m.), nejvyšší horu Šumavy, z jehož rozlehlého vrcholu se otevírají taktéž krásné výhledy, ať už přímo z vrcholové skály, nebo ze skalek na úbočí. Vede sem i lanovka, a je zde možnost občerstvení. 

Výlet za nádherného slunečného počasí na konci prosince, kdy jsem se rozhodl po hranici přejít hřeben Královského hvozdu. Z parkoviště Scheiben jsem vystoupal na Svaroh (1333 m n. m.), z jehož vrcholové skalky i svahů se otevírají krásné výhledy a přes Velký Kokrháč (1229 m n. m.) jsem došel až na Ostrý (1293 m n.m.) se skalnatým vrcholem, taktéž s úchvatnými výhledy a turistickou chatou. Úbočím hřebenu po německé straně jsem se vrátil zpět k autu.

Výlet na začátku září, kdy panovaly nadprůměrně vysoké teploty. Navštívili jsme nejvyšší vodopády Šumavy - Rieslochfälle na potoce Riesbach, poté jsme vystoupali přes Buchhütten Schachten na Kleiner Arber (1384 m n. m.), odkud jsou z vrcholové skalky s křížem krásné výhledy. Přes Enzianwiese a Hüttl Schachten jsme došli k dalšímu vodopádu Hochfall na potoce Moosbach a odtud zpět k autu na parkovišti nad Bodenmais.

Po příjezdu do Krkonoš jsme navštívili kopec Přední Žalý (1019 m n. m.) s rozhlednou, druhý den jsme se potom vydali od Špindlerovy boudy úbočím Malého Šišáku a Stříbrného hřbetu ke skále Slonecznik, dále pak k vyhlídkám na ledovcová jezera Wielki a Maly Staw, zdolali jsme Sněžku (1603 m n. m.) a přes Úpské rašeliniště jsme došli k Luční boudě. Od té jsme sešli Weberovou cestou do údolí Bílého Labe, na jehož toku se nachází několik vodopádů. Cestu jsme zakončili ve Špindlerově Mlýně.

Výlet který začal v osadě Popelné, v údolí řeky Losenice. Z Popelné jsem se vydal na Popelnou horu (1091 m n. m.) s pěknými výhledy z kamenného moře na východním svahu, vylezl jsem na Klostermannovu skálu a pak jsem sešel do údolí Losenice, podél které jsem došel zpět do Popelné. Nakonec jsem navštívil ještě hradiště Obří hrad na Popelnou.

Výlet, který začal na Horské Kvildě, odkud jsme pokračovali do míst bývalé vesnice  Zhůří na svazích Huťské hory, odkud se otevírají nádherné výhledy např. na Velký a Malý Roklan. Odtud jsem popošel k samotnému vrcholu Huťské hory (1187 m n. m.). Pak jsme již pokračovali k samotě Ranklov a do míst další zaniklé osady Zlatá Studna. Výlet jsme zakončili opět v Horské Kvildě.

Krásný výlet, který začal cestou podél říčky Svarožné až ke stání hranici. Po hranici kolem historických hraničních kamenů jsem vystoupal na Svaroh (1333 m n. m.), k české vrcholové i německé skalce, pod kterou je rozsáhlé kamenné moře. Podíval jsem se z jezerní stěny na Černé jezero a po Dámské cestě vedoucí přes kamenná moře jsem se dostal na tzv. Václavák (plochý výběžek Jezerní hory), kde se taktéž nachází další kamenná moře. Poté jsem sešel zpět do Železné Rudy.

Výlet na rozhraní Šumavského podhůří a Šumavy, během kterého jsem zdolal vrchol Plošina (972 m n. m.) s pasekou na vrcholu a pěknými výhledy. Pak jsem se svahem vydal do míst, kde stávala osada Suché studánky a dnes je zde Mariánská kaplička. Hlavním cílem však byl pramen řeky Křemelné a také vrchol Jedlová (1176 m n. m.).

Výlet za krásného jarního počasí do okolí Rejštejna. Nejprve jsme se vydali k hornické kapličce u bývalých dolů na zlato, odtud k bývalé osadě Ebenwies (Lužná), se zbytky domů a starou jasanovou alejí. Pak jsme sešli svahem k další bývalé osadě Wunderbach, kde se dochovala místní stavení v údolí Pěkného potoka až do dnešní doby. Výlet jsme zakončili výstupem na Radkovský vrch (907 m n. m.) se skalami na vrcholu.

Výlet oraganizovaný Informačním střediskem Kvilda, zaměřený na poznávání Kvildských tisícovek. Vylezli jsme na Černou horu (1315 m n. m.), na jejíchž svazích pramení Vltava. Z vrcholové skalky se otevírají hezké výhledy. Poté jsme navštívili ještě sousední vrchol Stráž (1307 m n. m.), taktéž s pěknými výhledy.