Huťská hora, bývalé Zhůří, Ranklov a Zlatá studna (22.5.2016, Šumava)

Za krásného květnového dne jsme se vydali na Šumavu. Zaparkovali jsme na Horské Kvildě a po zelené turistické značce vykročíme směrem k bývalému Zhůří. Hned za Horskou Kvildou se nachází podmáčené louky, kterými zpočátku zelená značka vede.

u Horské Kvildy

Procházíme kolem bezejmeného potůčku (přítok Hamerského potoka), kolem kterého zde v současné době kvetou žluté blatouchy bahenní (Caltha palustris) a o kousek dál na podmáčeném stanovišti pastarček potoční (Tephroseris crispa). Navíc je z těchto luk pěkný výhled na blízkou horu Sokol.

hora Sokol z luk u Horské Kvildy

pastarček potoční

Po chvíli vstupujeme do lesa a pokračujeme pěknou úvozovou cestou. Přímo před námi přeletí jakýsi brouk a přistane na vegetaci u cesty. Po chvilce pátrání jej identifikuji jako kousavce dvoupáskovaného (Rhagium bifasciatum), který bývá v tuto roční dobu na Šumavě hojný.

kousavec dvoupáskovaný

úvozová cesta na Zhůří

Bohužel, část trasy po zelené značce prochází i přes hlavní silnici ve směru Horská Kvilda - Rejštejn. Když se objeví opět louky, blížíme se k místu, kde stávala bývalá osada Zhůří. Na okraji příkopu u silnice se mi naskytne příležitost vyfotografovat si jednu z krásných šumavských rostlin - dřípatku horskou (Soldanella montana), která má právě v tuto roční dobu období květu. Na kvetoucí pampelišce se zde objevuje i brouk páteříček tmavý (Cantharis obscura).

dřípatka horská

páteříček tmavý (Cantharis obscura)

Zhůří

Zhůří se rozkládalo na jižních a jihovýchodních svazích Huťské hory. Dnes se zde nachází rozlehlé louky, sem tam zbytky po domech, které zde stávaly a hlavně se odtud otevírají nádherné výhledy.

Zhůří - výhled

křížek na Zhůří

Zelená značka zde opouští hlavní silnici a my stoupáme po cestě svahem vzhůru. Cestu zde lemují celkem tři křížky, asi jako vzpomínka na zaniklou osadu. Chvíli co chvíli obdivujeme zdejší výhledy, které jsou opravdu parádní.

křížek na Zhůří

Podle mapy jsem zjistil, že se zde kousek od cesty nachází jakási malá nádržka či jezírko, a tak jej mířím prozkoumat. Netuším, ani jsem se nikde nedočetl, jaký význam mělo, ale líbí se mi. Při jeho okraji kvete řeřišnice hořká (Cardamine amara).

Zhůří

jezírko na Zhůří

Na chvilku u jezírka posedím a kochám se výhledy, kterým vévodí Velký a Malý Roklan nebo třeba Poledník a zároveň doufám, že toto místo nebudou brzy hyzdit nově postavené domy či hotely. Obnovit zdejší vesnici má totiž v plánu jeden nejmenovaný podnikatel. Musíme tedy doufat, že národní park mu to jednoduše nedovolí a my si dál budeme moci vychutnávat klid tohoto místa a úchvatné výhledy.

jezírko na Zhůří

výhled na Velký a Malý Roklan

Po příjemné chvilce u jezírka se vracím zpět na cestu a brzy se napojuji na asfaltovou cestu, která vede až k vrcholu Huťské hory. A už stojím u rozcestníku nazvaného U Věže (podle strážní věže, která zde stávala k ochraně Zlaté stezky, což byla středověká obchodní cesta, která tudy procházela), kde se nachází zdejší hlavní vyhlídka s popisky výhledů na dřevených deskách a také informace o zaniklé osadě Zhůří.

Zhůří

informační tabule na Zhůří

vyhlídka na Zhůří

Teprve odtud jsou výhledy maximální. Zahlédneme odtud Sokol u Horské Kvildy, za ním se táhne hraniční hřeben se Špičníkem, Blatným vrchem, následují Velký a Malý Roklan a výhled je zakončen hřebenem Poledníku.

výhled ze Zhůří

výhled ze Zhůří, vlevo Sokol

Po svačině, ke které jsem využil zdejší turistické odpočívadlo ve formě stolku s lavičkami, se vydávám k vrcholu Huťské hory (1187 m n. m.), což je pouze několik desítek metrů po asfaltové silničce. Na vrcholu dnes stojí vysílač. Huťská hora je mohutným zalesněným hřebenem.

cesta k vrcholu Huťské hory

vrchol Huťské hory

A nebyl bych to já, kdybych nekoukal po zdejších rostlinách či hmyzu. A tak se zde mezi mé fotografické "úlovky" postupně zařadí violka trojbarevná (Viola tricolor) či řeřišničník Hallerův (Arabidopsis halleri).

violka trojbarevná

řeřišničník Hallerův

Pozadu nezůstávají ani zástupci hmyzí říše - motýl ostruháček ostružinový (Callophrys rubi), noční motýl (či spíše zbytky motýla, přesto ještě stále živý) martináč habrový (Saturnia pavonia) či brouk mandelinka (Chrysolina, snad herbacea či coerulans).

otruháček ostružinový

martináč habrový

mandelinka (Chrysolina sp.)

Po asfaltové cestě pokračujeme stále rovně, pouze s malou odbočkou k fotopointu NP Šumava, a stále si vychutnáváme zdejší výhledy.

výhled ze Zhůří na Sokol, Špičník a Blatný vrch (zleva)

výhled ze Zhůří

Blížíme se k jediným čtyřem domkům, které se zde na Zhůří dochovali. Jedná se o důstojnické domky, které zde zůstali po pohraničnících a dnes slouží jako rekreační objekty. Stávala zde i budova kasáren, ta však již byla zbořena.

domky na Zhůří

dřípatka horská

Po žluté turistické značce vstupujeme na širokou cestu do lesa. Zde sice výhledy nejsou žádné, ale zato se zde objevuje celá řada zajímavých živočichů, například pavouk slíďák lesní (Xerolycosa nemoralis) či brouk tesařík (Evodinus clathratus), kterého zastihnu na květu sasanky hajní (Anemone nemorosa).

slíďák lesní

tesařík (Evodinus clathratus)

Nejvíce brouků se mi však podaří zastihnout na složených kládách smrkového dřeva. Na nich s oblibou v této době sedávají a pobíhají kousavcí koroví (Ragium inquisitor), zvláště za slunného počasí, jako je dnes.

kousavec korový

Brzy jsme na křižovatce cest a u rozcestníku nazvaného U Tří jedlí. Zde uděláme odbočku k místu zvanému Ranklov. Po několika desítkách metrů si fotím dalšího brouka, tentokrát je to lalokonosec (Otiorhynchus tenebricossus), černý brouk s červenými končetinami.

rozcestník U Tří jedlí

lalokonosec (Otiorhynchus tenebricossus)

Ranklov je bývalá samota uprostřed lesů, kde žil v chalupě známý šumavský silák Josef Klostermann, zvaný také jako Rankl Sepp, jehož dřevěná socha v životní velikosti stojí dnes před hotelem Rankl v Horské Kvildě. Dnes vedle místa, kde stávala Klostermannova chalupa, stojí jiné stavení, které slouží nejspíše jako seník.

seník na Ranklově

Z Ranklova se vracíme ke Třem Jedlím a míříme k další bývalé osadě s názvem Zlatá studna. Po cestě opět fotím, a co jiného než brouky, tentokrát zde na cestě či na jejím okraji na kládách narazím na lesana hnědého (Hylecoetus dermestoides), klikoroha modřínového (Hylobius excavatus) či motýla tmavoskvrnáče vřesového (Ematurga atomaria).

lesan hnědý

klikoroh modřínový

tmavoskvrnáč vřesový

V místě kde stávala osada Zlatá studna dnes nalezneme jen rozsáhlé louky. Nacházela se zde sklárna. Po válce, stejně jako další osady a vesnice, byla Zlatá studna vysídlena a stavení zbourána. Dnes zde na okraji louky stojí chata, patřící TJ Blatná a turistický přístřešek.

Zlatá studna

Ze Zlaté studny už se vracíme po modré zpět do Horské Kvildy. Při cestě v příkopu zde roste řeřišnice křivolaká (Cardamine flexuosa) Chvilku musíme jít po hlavní silnici, po kterých rozhodně rád nechodím, nicméně Horská Kvilda je pěkná šumavská vesnička, jejíž chalupy jsou rozprostřeny podél silnice na celkem velké vzdálenosti.

Horská Kvilda

K autu nám tedy ještě nějaký kus cesty zbývá. Nejdeme však stále po hlavní silnici, ale přes Hamerský potok odbočujeme doleva a trasu si ještě prodloužíme cestou kolem farmy se skotským náhorním skotem.

Hamerský potok na Horské Kvildě

u Hamerského potoka

Hned za pastvinami se skotem se tyčí hora Sokol (Antýgl) a v údolíčku pod pastvinami pak protéká již zmiňovaný Hamerský potok. Ten poté opět přecházíme zpět a míříme do kopce k autu.