Jdi na obsah Jdi na menu
 


zaniklé osady Ebenwies a Wunderbach, Radkovský vrch (30.4.2016, Šumava)

Pěkné počasí na konci dubna nás vylákalo na další výlet na Šumavu. Tentokrát jsme si za cíl zvolili prozkoumání míst, kde stávali dvě zaniklé šumavské osady - Ebenwies (Lužná) a Wunderbach (Bystrá).

dsc_0824.jpg

Otava u Rejštejna

dsc_0809.jpg

Rejštejn

Parkujeme v městečku Rejštejn a vydáváme se po hlavní silnici (kudy prochází červená turistická značka), vedoucí podél toku Otavy, směrem na Srní. Příroda se zde na Šumavě právě probouzí a tak je možné všude zahlédnout svěží zelenou barvu rašících listů. Jelikož chůzi po silnicíh nemusím, jsem rád, když dorazíme k Paštěckému mostu přes Otavu, odkud už budeme pokračovat v chůzi přírodou.

dsc_0842.jpg

Paštěcký most

dsc_0849.jpg

Otava z Paštěckého mostu

Paštěcký most spojuje silnici se zeleně značenou cestou, vedoucí k bývalým Paštím na svazích hory Křemelné. Paště dnes nenavštívíme, ale část stezky značené zelenou barvou využijeme. Cesta od řeky okamžitě prudce stoupá a serpentinami míří vzhůru lesem.

dsc_0855.jpg

cesta k Paštím

Za chvíli už jsme poměrně vysoko nad řekou. Jakmile se objevuje po pravé straně od cesty louka, cestu opouštíme, abychom se přibližně v polovině louky napojili na cestu další, která nás dovede ke kapličce Panny Marie Pomocné, znovu obnovené hornické kapličce (2011).

dsc_0859.jpg

louka u hornické kapličky

dsc_0863.jpg

cesta k hornické kapličce

Původní kaplička zde stála u dolů na zlato a modlili se u ní horníci, než se spustili do hlubin. Po uzavření dolů se zde usadili osadníci, kteří kapličku opravili. Po roce 1946 samoty a vesničky osiřely a kamenná kaplička postupně chátrala. Až v roce 2011 se dočkala své obnovy.

dsc_0878.jpg

hornická kaplička

dsc_0880.jpg

u hornické kapličky

Jak již bylo zmíněno, kaplička se nachází u bývalého dolu Sv. Panny Doroty. Od kapličky vede cesta k dalšími dnešnímu cíli, zaniklé osadě Ebenwies (Lužná), jejíž zbytky jsou dnes ukryté při okraji lesa.

dsc_0900.jpg

štoly u hornické kapličky

dsc_0909.jpg

cesta k Ebenwies

Ještě než dojdeme k místům, kde tato osadá stávala, naskýtá se nám z cesty mezi stromy přes louku pěkný výhled na vzdálenější vyšší kopce (nejspíše Jezerní hřbet), kde je nyní na konci dubna ještě sníh.

dsc_0902.jpg

výhled z cesty

dsc_0906.jpg

výhled z cesty

Pak již vycházíme na další louce, a po jejím okraji hledáme jakékoliv pozůstatky Ebenwies. Jak okamžitě zjišťujeme, louka je velice oblíbená lesní zvěří, soudě podle množství exkrementů. Při západním okraji louky vcházíme do lesa a hned objevujeme zbytky základů či rozpadlých zdí po domech, které zde kdysi stály.

dsc_0918.jpg

Ebenwies

dsc_0929.jpg

Ebenwies

Osada Ebenwies se zde, na svazích tzv. Paštěckého vrchu rozkládala do 50.let 20.století. Největším a hlavním domem Ebenwiesu byl královácký dvůr zvaný Ebenwieserhof. Spolu s ním tu stály další dva domy. V roce 1952 vznikl vojenský výcvikový prostor Dobrá voda a osada uprostřed luk byla srovnána se zemí.

dsc_0931.jpg

Ebenwies

dsc_0946.jpg

Ebenwies

Dnes zde můžeme najít pár střepů a jiných vzpomínek vyskládaných na kameni a plech z báně věžičky statku. Odtud vede stará cesta k Wunderbachu lemovaná starou jasanovou alejí. Po této cestě, která se od okraje louky po chvíli opět noří do lesa, chvíli jdeme, ale kudy k Wunderbachu, neboť se mi nezdá, že vede až tam.

dsc_0942.jpg

stará jasanová alej na Ebenwies

dsc_0948.jpg

Ebenwies

A tak vyhrává varianta vzít to terénem přímo z kopce (jelikož Wunderbach se rozkládal v údolí u potoka). Již na svahu objevujeme zbytky prvního zdejšího domu a také zbytky nejspíše zemědělského náčiní a nářadí, co používali místní zemědělci.

dsc_0983.jpg

stavení ve svahu nad Pěkným potokem na Wunderbachu

dsc_0969.jpg

Wunderbach

dsc_0965.jpg

Wunderbach

dsc_0981.jpg

Wunderbach

Pokračujeme v cestě svahem dolů a vycházíme na louku, kde právě raší nová tráva. Kolem dalšího rozpadajícího se stavení se dostáváme přímo k Pěknému potoku, který zde protéká úzkým údolím a níže se vlévá do Otavy.

dsc_0996.jpg

údolí Pěkného potoka

dsc_1012.jpg

Pěkný potok

Právě zde, podél Pěkného potoka, se rozkládala osada Wunderbach (Bystrá). V současné době působí místo odlehle a přístup sem není jednoduchý. Možná proto ještě nebyla zdejší stavení rozebrána na stavební materiál a a působí zachovale. V době, kdy zde žili lidé, bylo místo přístupné díky (dnes již neexistující) lávce přes Otavu.

p1560411.jpg

blatouchy na Pěkném potoce

dsc_0007.jpg

Pěkný potok

Dal jsem na rady a navštívil zdejší údolí brzy na jaře, kdy údolí ještě není zarostlé vegetací a cesta kolem potoka je příjemná, aniž by se člověk musel proplétat kopřivami. V této roční době zde také můžeme obdivovat krásně kvetoucí blatouchy bahenní u potoka.

dsc_0001.jpg

Pěkný potok

dsc_0022.jpg

Pěkný potok

Osada se skládala ze dvou částí, které rozděloval Pěkný potok. Menší část patřila do stodůleckého katastru a tvořily ji čtyři usedlosti seskupené kolem mlýna. Větší část osady ležela na levém břehu, patřila do radkovského katastru a skládala se z pěti stavení rozesetých kolem potoka.

dsc_0030.jpg

Pěkný potok

dsc_0032.jpg

Pěkný potok

Osada zanikla odsunem německých obyvatel, ale torza téměř všech stavení zde zůstala až do dnešních dní díky špatné přístupnosti. Ještě dodnes jsou zde staré a mnohdy polámané ovocné stromy.

p1560420.jpg

staré ovocné stromy na Wunderbachu

dsc_0040.jpg

Wunderbach

Prohlížíme si jednotlivá stavení a jsme zvědaví, zda najdeme něco, co tu zbylo po lidech, kteří zde žili. Vstupujeme i do zdejšího mlýna, kde nacházíme ještě velké ozubené železné kolo.

dsc_0047.jpg

mlýn na Wunderbachu

dsc_0059.jpg

Wunderbach

dsc_0078.jpg

Wunderbach

dsc_0095.jpg

Wunderbach

 V údolíčku je velice příjemně a dýchne zde na člověka taková zvláštní atmosféra, když si prohlíží zbytky domů, a představí si, jak zde asi kdysi lidé žili, kudy chodili, jak obdělávali políčka na zdejších příkrých svazích.

dsc_0103.jpg

Wunderbach

p1560414.jpg

cesta podél Pěkného potoka

Když si dostatečně prohlédneme zdejší malebné údolíčko, proti proudu potoka postupujeme dále. Naším posledním cílem bude Radkovský vrch, který se tyčí právě nad tímto údolím. Z cesty podél potoka odbočujeme do prava na cestu vedoucí do kopce, až se díky dalším lesním cestičkám (ať žije přístroj GPS) dostáváme k vrcholu.

dsc_0156.jpg

vrchol Radkovského vrchu

dsc_0119.jpg

vrchol Radkovského vrchu

Radkovský vrch (907 m n. m.) má na svém vrcholu drobné skalky, na jedné z nich se potom nachází triangulační tyč. Větší skály se potom nacházejí v pásu směřujícím od vrcholu k východu, kde tvoří mohutnou skalní hradbu.

dsc_0164.jpg

Radkovský vrch

dsc_0169.jpg

Radkovský vrch

Vrch je pokryt lesy, a tak neposkytuje žádné panoramatické výhledy. Z vrcholu je vidět ke Svatoboru, jak je to z výrazné skalní hradby netuším, neboť (ač mě to teď trochu mrzí) tam už jsem nelezl. Ale prý tam místa s výhledem jsou.

dsc_0181.jpg

skalní hradba na Radkovském vrchu

dsc_0183.jpg

skály na Radkovském vrchu

Od skal se mi ovšem nedaří najít cestu, a tak sestupujeme východním svahem mezi balvany dolů, až se na jinou cestu napojujeme. Po té chvíli pokračujeme, než opět odbočujeme doprava na cestu, která nás již v pohodě odvádí až do Rejštejna.

dsc_0191.jpg

blatouchy u Rejštejna

dsc_0204.jpg

u Rejštejna

V Rejštějně si dáváme ještě jídlo v hostinci Lötz, ještě udělám pár fotek na soutoku Otavy a Losenice a pak už míříme k autu na parkovišti. Počasí i trasa se dnes vydařili na jedničku a tak s příjemným pocitem odjíždíme domů.

dsc_0212.jpg

pohled na Otavu a Radkovský vrch z Rejštejna

dsc_0213.jpg

Losenice v Rejštejně

dsc_0215.jpg

soutok Otavy a Losenice v Rejštejně

wunder.jpg

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář