Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hřebenovka Špindlerovka - Sněžka, Úpské rašeliniště, Luční bouda, Bílé Labe (19.7.2016, Krkonoše)

V červenci jsme se vydali na čtyřdenní pobyt do Krkonoš. Ubytováni jsme byli v penzionu Holiday v Hořejším Vrchlabí. Hned první den, poté co jsme se ubytovali jsme se vydali na rozhlednu na kopci Přední Žalý (1019 m n. m.). Zaparkovali jsme pod kopcem na rozcestí Křížovky a po žluté turistické značce jsme se vydali nahoru.

dsc_0470.jpg

rozhledna na kopci Přední Žalý

Cestou nahoru jsem chvátal, neboť jsem se ještě chtěl dostat na rozhlednu před zavírací dobou, což se mi nakonec povedlo na minutu přesně. Naštěstí paní u kasy byla ochotná a nahoru mě ještě pustila. Škoda, že panovalo zataženo a tak výhledy na hřebeny kvůli mrakům nebyly nic moc, navíc foukal poměrně silný vítr, a tak jsem na vyhlídkové plošině moc dlouho nepobyl.

dsc_0479.jpg

rozhledna a chata na kopci Přední Žalý

Kamenná rozhledna na Předním Žalém je vysoká 18 m  a vede na ní 89 schodů. Po sestupu z rozhledny jsem zadoufal, že zítra snad bude počasí lepší a my si užijeme při našem pobytu i sluníčko, kterého na tento týden předpovídali dostatek. Druhý den ráno po snídani sedáme opět do auta a vyrážíme do Špindlerova Mlýna. Cestou se ještě zastavíme u přehradní nádrže Labská.

dsc_0509.jpg

hráz přehrady Labská

dsc_0512.jpg

přehrada Labská

Ve Špindlerově Mlýně zaparkujeme a chvíli počkáme na autobus, který nás odveze na hřeben až ke Špindlerově boudě, zvané Špindlerovka. I když ráno počasí vypadalo nadějně, nad hlavním krkonošským hřebenem opět převládá zataženo, což zjistíme, když vystoupíme u Špindlerovy boudy. Co se dá dělat, aspoň se při chůzi nebudeme potit a příjemně se půjde.

dsc_0521.jpg

Špindlerova bouda

dsc_0531.jpg

nad Špindlerovou boudou

Špindlerova bouda se nachází přímo na hranici v sedle pod horou Malý Šišák (1440 m n. m.), jejíž vrchol a svahy jsou pokryty kamenným mořem a po jejímž severním úbočí vede cesta značená červenou turistickou značkou, po které se vydáváme.

dsc_0535.jpg

nad Špindlerovou boudou

dsc_0551.jpg

cesta úbočím Malého Šišáku

Jdeme tedy cestou převážně po vrstevnici, která vede mezi klečí, přecházíme pár menších kamenných moří a brzy jsme v dalším sedle, tentokrát s horou Tepy Sczyt (1387 m n. m., česky Tupý štít), jejíž vrchol již leží na polské straně hranice.

dsc_0546.jpgcesta úbočím Malého Šišáku, vlevo Tepy Sczyt

dsc_0569.jpg

Malý Šišák

Po kamenité cestě mezi klečí pokračujeme po úbočí Stříbrného hřbetu (1490 m n. m.), jehož je Tepy Sczyt vedlejším vrcholem. Je mi poměrně jasné, že slunce se dnes opět nedočkáme a říkám  si, že meteorologové se svojí předpovědí zase jednou netrefili. Jak se dozvídám večer na internetu, tak celá republika má slunečné počasí, až na hory východních Čech. Smůla.

dsc_0574.jpg

vpravo Stříbrný hřbet

dsc_0582.jpg

kamenná moře ve svahu

Poté již v dálce mezi klečí zahlédnu zajímavý skalní útvar při cestě. Když dojdeme přímo ke skalce, tak zjišťuji že se jmenuje Slonecznik (česky Polední kámen). Nachází se na severním úbočí Stříbrného hřbetu. Název Poledník kámen je odvozen zřejmě od pohledu z polské strany,  kdy se slunce v pravé poledne nachází přímo nad skálou.

dsc_0595.jpg

Slonecznik

dsc_0598.jpg

skála Slonecznik (Polední kámen)

dsc_0605.jpg

skála Slonecznik (Polední kámen)

Za Slonecznikem se charakter cesty mění. Kameny na cestě jsou pečlivě poskládány a vytváří pěkný chodníček, ještě o kus dále je pak přes cestu položen povalový dřevěný chodník. Poprvé dnes také vidíme Sněžku, i když... než nám dojde, že je to Sněžka, nám chvíli trvá, neboť její horní dvě třetiny jsou ukryty v mlze. Další dnešní zklamání, že toho ze Sněžky asi mnoho neuvidíme.

dsc_0616.jpg

cesta k vyhlídce na Wielki a Maly Staw

dsc_0619.jpg

Nás však čeká nyní část trasy, na kterou jsem se těšil možná nejvíce a sice výhled z cesty na ledovcová jezera na polské straně. Jako první se nám naskytne výhled na větší z jezer, které nese název Wielki staw. To vzniklo v ledovcovém kotli na severovýchodním úbočí Stříbrného hřbetu.

dsc_0630.jpg

vyhlídka na Wielki Staw

dsc_0632.jpg

Wielki Staw

Jezero má rozlohu 8,5 ha a dosahuje maximální hloubky 25 m. Ve svahu nad jezerem vidím kvést pro mě zatím jakousi neznámou rostlinu, kterou později identifikuji jako havez česnáčkovou (Adenostyles alliariae).

dsc_0647.jpg

Wielki Staw

dsc_0638.jpg

havez česnáčková nad Wielkim Stawem

Druhým jezerem je Maly Staw, na které se nám otevře výhled asi po půl kilometru a které se nachází taktéž v ledovcovém karu. Jeho rozloha je 2,88 ha a dosahuje maximální hloubky 7,3 m.

dsc_0679.jpg

Maly Staw

dsc_0689.jpg

Na břehu Maleho Stawu stojí turistická chata Samotnia, z čehož plyne, že na rozdíl od většího jezera je jezero turisticky přístupné po značené cestě.

dsc_0694.jpg

Maly Staw

Od jezer až do sedla pod Sněžku následuje velmi pohodový úsek po náhorní plošině Stříbrného návrší. Cesta je opět tvořena upraveným kamenným chodníčkem.

dsc_0711.jpg

cesta svahem Stříbrného návrší

dsc_0705.jpg

cesta svahem Stříbrného návrší

Míjím dva polské turistické rozcestníky - první se jmenuje Rownia pod Sniežka, ze kterého odbočuje žlutá značka k Luční boudě, druhé nese název Spalona Stražnica.

dsc_0718.jpg

Rownia pod Sniežka

dsc_0725.jpg

Spalona Stražnica

Pak již mírně sestupujeme do Obřího sedla pod Sněžkou. Sněžka je pořád ukrytá v mlze, ale přesto mě výstup na ní láká. I když je dnes zataženo a po vrcholcích kopců se chvílemi valí mlha, má dnešní putování zvláštní kouzlo.

dsc_0736.jpg

cesta do Obřího sedla

dsc_0739.jpg

Dom Slaski v Obřím sedle

Obří sedlo (1390 m n. m.) patří mezi nejpřelidněnější místa celých Krkonoš a dnešek to jen potvrzuje. Leží na západ od Sněžky a nachází se zde Dom Slaski (česky Slezká bouda), již na polské straně hranice.

dsc_0779.jpg

Dom Slaski

dsc_0786.jpg

Dom Slaski

Bouda stojí kousek od hrany Obřího dolu, hlubokého údolí vytvořeného ledovcem, kam vede také přímo od chaty modrá turistická značka. Od boudy je také pěkný pohled na ledovcové kary na západních svazích Studniční hory.

dsc_0756.jpg

Studniční hora

dsc_0789.jpg

výstup na Sněžku

No a nás nyní čeká dnešní zlatý hřeb, a sice výstup na Sněžku. Již dávno je mi jasné, že z ní dnes vůbec nic neuvidíme, neboť se celá halí do mlhy, přesto si nemůžeme odpustit příležitost ke zdolání nejvyšší české hory. Spolu s námi se vzhůru vydává zástup lidí. Výstup je poměrně náročný, jak se na nejvyšší horu ČR sluší a patří, ale stojí za to.

dsc_0811.jpg

Polská bouda na Sněžce

dsc_0827.jpg

kaple sv. Vavřince na Sněžce

Sněžku (1603 m n. m.) asi není třeba nijak zvlášť představovat. Přes její vrchol prochází česko-polská hranice, na polské straně se pak nachází nejvyšší bod. Na vrcholu stojí několik staveb - kaple Sv. Vavřince, která je nejstarší stavbou, dále pak Polská bouda a také Česká poštovna, což je nejvyšší místo ČR, kde lze získat poštovní razítko.

dsc_0839.jpg

Sněžka

dsc_0835.jpg

Studniční hora

Když sejdeme ze Sněžky zpět k Slezské boudě, vydáváme se po cestě značené modrou turistickou značkou, která nás dovede přes Úpské rašeliniště k Luční boudě a pak podél Bílého Labe až do Špindlerova Mlýna.

dsc_0869.jpg

výhled z cesty na Sněžku

dsc_0870.jpgvýhled z cesty na Studniční horu

Úpské rašeliniště je přírodní rezervací a jedná se s rozhlohou 72,8 ha o nejvyšší vrchovištní rašeliniště v Krkonoších. Nachází se zde rašelinná jezírka (bohužel ani jedno u turistické cesty) a voda z rašeliniště je odváděna do Úpy, v menší míře do Bílého Labe.

dsc_0884.jpg

Úpské rašeliniště

dsc_0882.jpg

Úpské rašeliniště

dsc_0902.jpg

Úpské rašeliniště

Od Úpského rašeliniště je to již jen kousek k Luční boudě, která je nejstarší horskou chatou na hřebenech Krkonoš. Stojí na Bílé louce, což je pláň mezi Luční horou, Studniční horou a hraničním hřebenem, porostlá hlavně trávou smilkou tuhou.

dsc_0911.jpg

Lušní bouda

dsc_0921.jpg

u Luční boudy

dsc_0927.jpg

Luční bouda

Luční boudu samozřejmě navštívíme a dávám si výborné ovocné knedlíky. Když vyjdeme z boudy ven, na malou chvilku se ukáže slunce, ovšem hned zaleze zpět za mraky. A tak máme nad hlavou neustále šedou zataženou oblohu. Co je však potřeba zmínit je to, že na chůzi panují naprosto ideální podmínky.

dsc_0934.jpg

Luční bouda

dsc_0935.jpg

Luční bouda

Od Luční boudy pokračujeme po modré turistické značce, tzv. Weberovou cestou, která nás nyní dovede až do údolí Bílého Labe. Zpočátku vede cesta po rovině, pak začíná zvolna klesat a vpravo od nás se poprvé objevuje údolíčko, v němž zatím jako malý potůček teče Bílé Labe.

dsc_0945.jpg

Weberova cesta do údolí Bílého Labe

dsc_0959.jpg

tam dole teče Bílé Labe

Nad protějším břehem Bílého Labe se prudce zvedají svahy Stříbrného a Čertova návrší a naše cesta začíná stále více klesat. Také její povrch už je stále více kamenitý.

dsc_0961.jpg

nad Bílým Labem

dsc_0965.jpg

Bílé Labe jako malý potůček

Postupně již cesta vede svahem nad Bílým Labem a voda, která se řítí níž a níž do údolí je již výrazně slyšet. Před námi se již objevují výhledy do údolí po směru toku. Hluboce zaříznuté údolí a po obou stranách se zdvihající strmé svahy.

dsc_0967.jpg

údolí Bílého Labe

dsc_0970.jpg

cesta do údolí Bílého Labe

Bílé Labe pramení asi kilometr východně od Luční boudy v soustavě rašelinišť. Jak jsem již psal nad pravým břehem se zvedá Stříbrné a Čertovo návrší, nad levým břehem pak Kozí hřbety, po jejichž úbočí vede i naše cesta. 

dsc_0977.jpg

příkré svahy Stříbrného a Čertova návrší nad Bílým Labem

dsc_0983.jpg

Cesta vede také přes rozsáhlé žulové plotny ve svahu. Stejné plotny se nachází i ve svahu na protějším břehu. Již značně přibylo vegetace, poprvé vidím například zeleně kvetoucí rostlinu kýchavici Lobelovu (Veratrum album subsp. lobelianum)

dsc_0995.jpg

Bílé Labe

dsc_1007.jpg

žulové plotny nad cestou

A to už se dostáváme k Boudě u Bílého Labe. Ta stojí na soutoku Bílého Labe a Čertovy strouhy. Na lavičce u boudy si dopřáváme chvilkový odpočinek a svačíme.

dsc_0002.jpg

bouda u Bílého Labe

dsc_0012.jpg

Bílé Labe

Od boudy začíná úsek Bílého Labe, na kterém se nachází i několik vodopádů. Jako první je tzv. Plotnový vodopád, kdy voda proudí po uhlazených žulových plotnách. Vodopád je vysoký 5 metrů a má sklon 30°.

dsc_0028.jpg

bouda u Bílého Labe

dsc_0034.jpg

Plotnový vodopád

dsc_0038.jpg

Plotnový vodopád

Dalším je například Dlouhý vodopád a Balvanový vodopád, které však míjíme, neboť se nachází v místě, kde je cesta od vodního toku o něco více vzdálena, a tak další u kterého se zastavujeme, je až vodopád s názvem Velký skok, který je vysoký 2 metry.

dsc_0046.jpg

p1590155.jpg

vodopád Velký skok

Moc se mi tok zdejší říčky líbí, hlavně to, jak si razí cestu po uhlazených žulových plotnách, zdejší peřeje a vodopády. Posledním vodopádem, který si fotografuji je Velký vodopád, který je největším (výška 4 m) a nejznámějším vodopádem Bílého Labe.

dsc_0054.jpg

p1590173.jpg

Velký vodopád

Co nesmím opomenout, jsou zástupci hmyzí říše, které jsem zastihl na naší cestě podél Bílého Labe. V podstatě všechny se mi podařilo vyfotit až pod Boudou u Bílého Labe.

p1590143.jpg

tesařík panenský

zbrouk2.jpg

klikoroh devětsilový

Za zástupců brouků to jsou tesařík panenský (Gaurotes virginea), který je celkem častý i na Šumavě, klikoroh devětsilový (Liparus glabrirostris), kterého jsem naopak viděl poprvé v životě, lalokonosec (Otiorhynchus tenebricossus) a další nový druh, který jsem viděl teprve zde, mandelinka havezová (Oreina cacaliae).

zbrouk3.jpg

lalokonosec (Otiorhynchus tenebricossus)

zbrouk4.jpg

mandelinka havezová

A jelikož nejen brouci se vyskytují u Bílého Labe, tak si fotografuji i dva zástupce píďalkovitých motýlů - píďalku (bude určena) a píďalku třezalkovou (Aplocera praeformata).

zmotyl1.jpg

píďalka (bude určena)

zmotyl2.jpg

píďalka třezalková

Bílé Labe je levostranným přítokem Labe, do kterého se vlévá nedaleko turistického rozcestníku Dívčí lávky. Celková délka jeho toku je 8,3 km.

p1590180.jpg

Bílé Labe

p1590186.jpg

Labe

Když dorazíme do Špindlerova Mlýna, tak je nádherně vidět rozdílné počasí, které panuje tento týden nad hřebeny Krkonoš a to, které panuje nad většinou území České republiky. Zatímco nad hřebeny je zataženo, nad Špindlerovým Mlýnem je azurově modrá obloha.

p1590205.jpg

most ve Špindlerově Mlýně

a1.jpg

24,1 km

FOTOGALERIE

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 



Statistiky

Online: 5
Celkem: 98433
Měsíc: 2223
Den: 98