Hřebenovka Špindlerovka - Sněžka, Úpské rašeliniště, Luční bouda, Bílé Labe (19.7.2016, Krkonoše)
V červenci jsme se vydali na čtyřdenní pobyt do Krkonoš. Ubytováni jsme byli v penzionu Holiday v Hořejším Vrchlabí. Hned první den, poté co jsme se ubytovali jsme se vydali na rozhlednu na kopci Přední Žalý (1019 m n. m.). Zaparkovali jsme pod kopcem na rozcestí Křížovky a po žluté turistické značce jsme se vydali nahoru.
rozhledna na kopci Přední Žalý
Cestou nahoru jsem chvátal, neboť jsem se ještě chtěl dostat na rozhlednu před zavírací dobou, což se mi nakonec povedlo na minutu přesně. Naštěstí paní u kasy byla ochotná a nahoru mě ještě pustila. Škoda, že panovalo zataženo a tak výhledy na hřebeny kvůli mrakům nebyly nic moc, navíc foukal poměrně silný vítr, a tak jsem na vyhlídkové plošině moc dlouho nepobyl.
rozhledna a chata na kopci Přední Žalý
Kamenná rozhledna na Předním Žalém je vysoká 18 m a vede na ní 89 schodů. Po sestupu z rozhledny jsem zadoufal, že zítra snad bude počasí lepší a my si užijeme při našem pobytu i sluníčko, kterého na tento týden předpovídali dostatek. Druhý den ráno po snídani sedáme opět do auta a vyrážíme do Špindlerova Mlýna. Cestou se ještě zastavíme u přehradní nádrže Labská.
hráz přehrady Labská
přehrada Labská
Ve Špindlerově Mlýně zaparkujeme a chvíli počkáme na autobus, který nás odveze na hřeben až ke Špindlerově boudě, zvané Špindlerovka. I když ráno počasí vypadalo nadějně, nad hlavním krkonošským hřebenem opět převládá zataženo, což zjistíme, když vystoupíme u Špindlerovy boudy. Co se dá dělat, aspoň se při chůzi nebudeme potit a příjemně se půjde.
Špindlerova bouda
nad Špindlerovou boudou
Špindlerova bouda se nachází přímo na hranici v sedle pod horou Malý Šišák (1440 m n. m.), jejíž vrchol a svahy jsou pokryty kamenným mořem a po jejímž severním úbočí vede cesta značená červenou turistickou značkou, po které se vydáváme.
nad Špindlerovou boudou
cesta úbočím Malého Šišáku
Jdeme tedy cestou převážně po vrstevnici, která vede mezi klečí, přecházíme pár menších kamenných moří a brzy jsme v dalším sedle, tentokrát s horou Tepy Sczyt (1387 m n. m., česky Tupý štít), jejíž vrchol již leží na polské straně hranice.
cesta úbočím Malého Šišáku, vlevo Tepy Sczyt
Malý Šišák
Po kamenité cestě mezi klečí pokračujeme po úbočí Stříbrného hřbetu (1490 m n. m.), jehož je Tepy Sczyt vedlejším vrcholem. Je mi poměrně jasné, že slunce se dnes opět nedočkáme a říkám si, že meteorologové se svojí předpovědí zase jednou netrefili. Jak se dozvídám večer na internetu, tak celá republika má slunečné počasí, až na hory východních Čech. Smůla.
vpravo Stříbrný hřbet
kamenná moře ve svahu
Poté již v dálce mezi klečí zahlédnu zajímavý skalní útvar při cestě. Když dojdeme přímo ke skalce, tak zjišťuji že se jmenuje Slonecznik (česky Polední kámen). Nachází se na severním úbočí Stříbrného hřbetu. Název Poledník kámen je odvozen zřejmě od pohledu z polské strany, kdy se slunce v pravé poledne nachází přímo nad skálou.
Slonecznik
skála Slonecznik (Polední kámen)
skála Slonecznik (Polední kámen)
Za Slonecznikem se charakter cesty mění. Kameny na cestě jsou pečlivě poskládány a vytváří pěkný chodníček, ještě o kus dále je pak přes cestu položen povalový dřevěný chodník. Poprvé dnes také vidíme Sněžku, i když... než nám dojde, že je to Sněžka, nám chvíli trvá, neboť její horní dvě třetiny jsou ukryty v mlze. Další dnešní zklamání, že toho ze Sněžky asi mnoho neuvidíme.
cesta k vyhlídce na Wielki a Maly Staw
Nás však čeká nyní část trasy, na kterou jsem se těšil možná nejvíce a sice výhled z cesty na ledovcová jezera na polské straně. Jako první se nám naskytne výhled na větší z jezer, které nese název Wielki staw. To vzniklo v ledovcovém kotli na severovýchodním úbočí Stříbrného hřbetu.
vyhlídka na Wielki Staw
Wielki Staw
Jezero má rozlohu 8,5 ha a dosahuje maximální hloubky 25 m. Ve svahu nad jezerem vidím kvést pro mě zatím jakousi neznámou rostlinu, kterou později identifikuji jako havez česnáčkovou (Adenostyles alliariae).
Wielki Staw
havez česnáčková nad Wielkim Stawem
Druhým jezerem je Maly Staw, na které se nám otevře výhled asi po půl kilometru a které se nachází taktéž v ledovcovém karu. Jeho rozloha je 2,88 ha a dosahuje maximální hloubky 7,3 m.
Maly Staw
Na břehu Maleho Stawu stojí turistická chata Samotnia, z čehož plyne, že na rozdíl od většího jezera je jezero turisticky přístupné po značené cestě.
Maly Staw
Od jezer až do sedla pod Sněžku následuje velmi pohodový úsek po náhorní plošině Stříbrného návrší. Cesta je opět tvořena upraveným kamenným chodníčkem.
cesta svahem Stříbrného návrší
cesta svahem Stříbrného návrší
Míjím dva polské turistické rozcestníky - první se jmenuje Rownia pod Sniežka, ze kterého odbočuje žlutá značka k Luční boudě, druhé nese název Spalona Stražnica.
Rownia pod Sniežka
Spalona Stražnica
Pak již mírně sestupujeme do Obřího sedla pod Sněžkou. Sněžka je pořád ukrytá v mlze, ale přesto mě výstup na ní láká. I když je dnes zataženo a po vrcholcích kopců se chvílemi valí mlha, má dnešní putování zvláštní kouzlo.
cesta do Obřího sedla
Dom Slaski v Obřím sedle
Obří sedlo (1390 m n. m.) patří mezi nejpřelidněnější místa celých Krkonoš a dnešek to jen potvrzuje. Leží na západ od Sněžky a nachází se zde Dom Slaski (česky Slezká bouda), již na polské straně hranice.
Dom Slaski
Dom Slaski
Bouda stojí kousek od hrany Obřího dolu, hlubokého údolí vytvořeného ledovcem, kam vede také přímo od chaty modrá turistická značka. Od boudy je také pěkný pohled na ledovcové kary na západních svazích Studniční hory.
Studniční hora
výstup na Sněžku
No a nás nyní čeká dnešní zlatý hřeb, a sice výstup na Sněžku. Již dávno je mi jasné, že z ní dnes vůbec nic neuvidíme, neboť se celá halí do mlhy, přesto si nemůžeme odpustit příležitost ke zdolání nejvyšší české hory. Spolu s námi se vzhůru vydává zástup lidí. Výstup je poměrně náročný, jak se na nejvyšší horu ČR sluší a patří, ale stojí za to.
Polská bouda na Sněžce
kaple sv. Vavřince na Sněžce
Sněžku (1603 m n. m.) asi není třeba nijak zvlášť představovat. Přes její vrchol prochází česko-polská hranice, na polské straně se pak nachází nejvyšší bod. Na vrcholu stojí několik staveb - kaple Sv. Vavřince, která je nejstarší stavbou, dále pak Polská bouda a také Česká poštovna, což je nejvyšší místo ČR, kde lze získat poštovní razítko.
Sněžka
Studniční hora
Když sejdeme ze Sněžky zpět k Slezské boudě, vydáváme se po cestě značené modrou turistickou značkou, která nás dovede přes Úpské rašeliniště k Luční boudě a pak podél Bílého Labe až do Špindlerova Mlýna.
výhled z cesty na Sněžku
výhled z cesty na Studniční horu
Úpské rašeliniště je přírodní rezervací a jedná se s rozhlohou 72,8 ha o nejvyšší vrchovištní rašeliniště v Krkonoších. Nachází se zde rašelinná jezírka (bohužel ani jedno u turistické cesty) a voda z rašeliniště je odváděna do Úpy, v menší míře do Bílého Labe.
Úpské rašeliniště
Úpské rašeliniště
Úpské rašeliniště
Od Úpského rašeliniště je to již jen kousek k Luční boudě, která je nejstarší horskou chatou na hřebenech Krkonoš. Stojí na Bílé louce, což je pláň mezi Luční horou, Studniční horou a hraničním hřebenem, porostlá hlavně trávou smilkou tuhou.
Lušní bouda
u Luční boudy
Luční bouda
Luční boudu samozřejmě navštívíme a dávám si výborné ovocné knedlíky. Když vyjdeme z boudy ven, na malou chvilku se ukáže slunce, ovšem hned zaleze zpět za mraky. A tak máme nad hlavou neustále šedou zataženou oblohu. Co je však potřeba zmínit je to, že na chůzi panují naprosto ideální podmínky.
Luční bouda
Luční bouda
Od Luční boudy pokračujeme po modré turistické značce, tzv. Weberovou cestou, která nás nyní dovede až do údolí Bílého Labe. Zpočátku vede cesta po rovině, pak začíná zvolna klesat a vpravo od nás se poprvé objevuje údolíčko, v němž zatím jako malý potůček teče Bílé Labe.
Weberova cesta do údolí Bílého Labe
tam dole teče Bílé Labe
Nad protějším břehem Bílého Labe se prudce zvedají svahy Stříbrného a Čertova návrší a naše cesta začíná stále více klesat. Také její povrch už je stále více kamenitý.
nad Bílým Labem
Bílé Labe jako malý potůček
Postupně již cesta vede svahem nad Bílým Labem a voda, která se řítí níž a níž do údolí je již výrazně slyšet. Před námi se již objevují výhledy do údolí po směru toku. Hluboce zaříznuté údolí a po obou stranách se zdvihající strmé svahy.
údolí Bílého Labe
cesta do údolí Bílého Labe
Bílé Labe pramení asi kilometr východně od Luční boudy v soustavě rašelinišť. Jak jsem již psal nad pravým břehem se zvedá Stříbrné a Čertovo návrší, nad levým břehem pak Kozí hřbety, po jejichž úbočí vede i naše cesta.
příkré svahy Stříbrného a Čertova návrší nad Bílým Labem
Cesta vede také přes rozsáhlé žulové plotny ve svahu. Stejné plotny se nachází i ve svahu na protějším břehu. Již značně přibylo vegetace, poprvé vidím například zeleně kvetoucí rostlinu kýchavici Lobelovu (Veratrum album subsp. lobelianum)
Bílé Labe
žulové plotny nad cestou
A to už se dostáváme k Boudě u Bílého Labe. Ta stojí na soutoku Bílého Labe a Čertovy strouhy. Na lavičce u boudy si dopřáváme chvilkový odpočinek a svačíme.
bouda u Bílého Labe
Bílé Labe
Od boudy začíná úsek Bílého Labe, na kterém se nachází i několik vodopádů. Jako první je tzv. Plotnový vodopád, kdy voda proudí po uhlazených žulových plotnách. Vodopád je vysoký 5 metrů a má sklon 30°.
bouda u Bílého Labe
Plotnový vodopád
Plotnový vodopád
Dalším je například Dlouhý vodopád a Balvanový vodopád, které však míjíme, neboť se nachází v místě, kde je cesta od vodního toku o něco více vzdálena, a tak další u kterého se zastavujeme, je až vodopád s názvem Velký skok, který je vysoký 2 metry.
vodopád Velký skok
Moc se mi tok zdejší říčky líbí, hlavně to, jak si razí cestu po uhlazených žulových plotnách, zdejší peřeje a vodopády. Posledním vodopádem, který si fotografuji je Velký vodopád, který je největším (výška 4 m) a nejznámějším vodopádem Bílého Labe.
Velký vodopád
Co nesmím opomenout, jsou zástupci hmyzí říše, které jsem zastihl na naší cestě podél Bílého Labe. V podstatě všechny se mi podařilo vyfotit až pod Boudou u Bílého Labe.
tesařík panenský
klikoroh devětsilový
Za zástupců brouků to jsou tesařík panenský (Gaurotes virginea), který je celkem častý i na Šumavě, klikoroh devětsilový (Liparus glabrirostris), kterého jsem naopak viděl poprvé v životě, lalokonosec (Otiorhynchus tenebricossus) a další nový druh, který jsem viděl teprve zde, mandelinka havezová (Oreina cacaliae).
lalokonosec (Otiorhynchus tenebricossus)
mandelinka havezová
A jelikož nejen brouci se vyskytují u Bílého Labe, tak si fotografuji i dva zástupce píďalkovitých motýlů - píďalku (bude určena) a píďalku třezalkovou (Aplocera praeformata).
píďalka (bude určena)
píďalka třezalková
Bílé Labe je levostranným přítokem Labe, do kterého se vlévá nedaleko turistického rozcestníku Dívčí lávky. Celková délka jeho toku je 8,3 km.
Bílé Labe
Labe
Když dorazíme do Špindlerova Mlýna, tak je nádherně vidět rozdílné počasí, které panuje tento týden nad hřebeny Krkonoš a to, které panuje nad většinou území České republiky. Zatímco nad hřebeny je zataženo, nad Špindlerovým Mlýnem je azurově modrá obloha.
most ve Špindlerově Mlýně
24,1 km