Jdi na obsah Jdi na menu
 


Plešné jezero a hřebenovka Plechý - Trojmezná - Třístoličník (4.7.2015, Šumava)

11. 12. 2015

V rámci dvoudenního pobytu v Nové Peci u Lipna jsme podnikli i tuto nejdelší letošní túru. Právě v těchto dnech panovala obrovská horka přesahující 30 °C, a tak jsem se trošku bál, aby mě zbytek naší skupiny nezačal přemlouvat, abych si radši než na túru šel lehnout někam k vodě.

p1530427.jpg

Nová Pec

Do Nové Pece jsme přijeli v pátek večer a ubytovali se v penzionu Hvozd. Po dobré večeři a večerní procházce na most přes Lipno jsme šli spát s tím, že tedy nakonec na ten Plechý opravdu vyrazíme, ale že je potřeba vstát brzo, než bude vedro k padnutí.

p1530436.jpg

Vltava u Nové Pece

Je asi 8:15, když dojedeme autem k části Nové Pece zvané Láz, odkud budem pokračovat už po svých. Je jasné, že dnešní den bude velmi horký, už nyní sluníčko hodně pálí.

p1530446.jpg

Nová Pec - Láz

První úsek cesty je pohodový. Po příjemné silničce jdeme ke Schwarzenberskému kanálu. Jedná se o plavební kanál, který spojuje jeden z přítoků Studené Vltavy a rakouskou řeku Grosse Mühl a kdysi sloužil k plavení dříví. My nyní půjdeme kousek od rozcestníku Raškov - Schwarzenb. podél kanálu proti jeho proudu.

dsc_0824.jpg

Raškov - Schwarzenberský kanál

p1530447.jpg

cesta podél Schwarzenberského kanálu

U rozcestníku Rossbach Schwarzenberský kanál opouštíme, nicméně stále po příjemné rovince přicházíme k rozcestníku Rakouská cesta - Říjiště. Na křižovatce cest se zde nachází dřevěná chatka sloužící jako občerstvení s posezením. Nicméně v době našeho příchodu je zavřeno.

dsc_0836.jpg

u Říjiště

Na této křižovatce se dáme doprava a stále po asfaltce lemovanou nejprve porosty trávy, poté lesem dnes poprvé jdeme lehce do kopce. Cestu do kopce si užijeme hned vzápětí, když přijdeme k rozcestníku Jezerní stezka, kde se nachází také nouzové nocoviště.

dsc_0842.jpg

rozcestí Jezerní stezka

Vcházíme do lesa a čeká nás dnešní první výraznější cesta do kopce. Opouštíme tak asfaltovou cestu a pokračujeme po typické lesní cestě přes kořeny a kameny. V jednom úseku přímo po cestě teče potůček (konkrétně počátek Kamenného potoka) takže je potřeba koukat, kam člověk šlape.

dsc_0845.jpg

cesta lesem k Plešnému jezeru

Když přijdeme k rozcestníku Pod kamenným mořem, čeká nás poslední úsek cesty (již do téměř neznatelného kopce), který nás dovede k Plešnému jezeru, a který mě osobně se hodně líbí.

p1530485.jpg

Kamenné moře

dsc_0852.jpg

Kamenné moře

Cesta vede přes tzv. Kamenné moře. Jedná se o mohutné žulové balvany, které jsou porostlé borovicí klečí. Ta zde roste v pro ni neobvyklé nízké nadmořské výšce. Mezi klečí jsou tu porosty borůvky a roztroušena bříza a jeřáb.

p1530490.jpg

Kamenné moře

Poté již vycházíme přímo u Plešného jezera. To se nachází v ledovcovém karu pod severovýchodní stěnou nejvyšší hory Šumavy - Plechý (1378 m n. m.). Okolí jezera, stejně jako oblast kolem vrcholu Plechého a sousedních vrcholů je znatelně poškozena kůrovcem a orkánem Kyrill.

dsc_0857.jpg

Plešné jezero

Jezero leží v nadmořské výšce 1090 m n. m., má plochu 7,48 ha a největší hloubku 18,30 m. Nad jezerem se zdvihá 260 m vysoká jezerní stěna. Jezero má přirozenou hráz tvořenou čelní morénou z mohutných balvanů.

dsc_0867.jpg

Plešné jezero

Od mé poslední návštěvy v roce 2010 se změnilo hlavně to, že uschlé stromy při březích jezera byly poraženy a ponechány na místě, aby živinami obohatily půdu. U jezera si dáváme první dnešní pauzu, je opravdu horko a je potřeba doplňovat tekutiny a energii. Tu budeme za chvíli potřebovat, neboť nás čeká výživný výstup jezerní stěnou na Plechý.

dsc_0876.jpg

"kniha" Plešné jezero

Tento výstup jezerní stěnou je velmi prudký a poměrně náročný, proto děláme časté pauzy. Pěšinka je úzká, lemovaná kapradím a my zdoláváme jeden kámen za druhým a postupně stále stoupáme. Postupně se objevují první zajímavé výhledy, převážně na Želnavskou hornatinu, v čele s Knížecím stolcem (s malou rozhledničkou).

dsc_0882.jpg

výhled z jezerní stěny na Želnavskou hornatinu

dsc_0887.jpg

cesta jezerní stěnou

Ještě než vyjdeme na vrchol Plechého,uděláme krátkou zastávku na vyhlídce, u které stojí pomník Adalberta Stiftera, spisovatele a rodáka z nedaleké Horní Plané. Tento památník se nachází na skalním výběžku jezerní stěny a je z ní krásný výhled na Plešné jezero, ale i na Smrčinu.

dsc_0904.jpg

pomník A. Stiftera

dsc_0908.jpg

vyhlídka u pomníku A. Stiftera na Plešné jezero

Dnes však viditelnost příliš dobrá není, neboť v tomto parném počasí je znatelný opar, ale za dobré viditelnosti je odtud pěkně vidět i Vítkův kámen, Lipno, Knížecí stolec a Jelení vrchy.

p1530518.jpg

vyhlídka u pomníku A. Stiftera

Od pomníku stoupáme již mírněji k vrcholu Plechého. Cestou se zastavíme ještě u jedné vyhlídky, nazvané Kučerova, znovu s pěknými výhledy. Když jsem zde šel naposledy někdy před patnácti lety, byl zde hustý les. Nyní jsou všude kolem torza suchých smrků, ale již je vidět, že mezi nimi roste spoustu smrčků nových.

dsc_0921.jpg

cesta na Plechý

dsc_0924.jpg

Kučerova vyhlídka

Od této druhé vyhlídky už to není k vrcholu daleko. Je pravda, že kdyby mě na Plechý někdo vzal se zavázanýma očima, že bych to tu asi vůbec nepoznal. Před těmi patnácti lety zde byl opravdu všude hustý smrkový les a hora neposkytovala žádné rozhledy.

p1530530.jpg

Plechý

plechy-hreen.png

Plešský hřbet ze Stožecké skály

Plechý (1378 m n. m.) (německy Plöckenstein) je nejvyšší hora Šumavy, patří do geomorfologickému podcelku Trojmezenská hornatina a okrsku Plešská hornatina. My dnes máme v plánu přejít celý hřeben od Plechého až po Třístoličník.

dsc_0928.jpg

vrcholová skála na Plechém s vrcholovým křížem

Plechý je oblý vrchol ležící na česko-rakouské hranici a tvoří tak výrazný okraj hraničního hřbetu. Vrcholová skalka je tvořena žulovými bloky a nejvyšší místo na skále se pyšní od roku 2014 železným vrcholovým křížem se schránkou na vrcholovou knihu.

dsc_0932.jpg

vrcholová skála na Plechém

dsc_0930.jpg

vrcholová skála na Plechém

Z vrcholové skalky se nám také nabízí výborný porovnávací pohled, jakým způsobem přistoupili ke stromům napadených kůrovcem na české a rakouské straně hranice. Zatímco na té české se tyčí spoustu suchých pahýlů smrků, na té rakouské je holá pláň, smrky byly pokáceny a jejich kmeny odvezeny.

dsc_0935.jpg

rozdílný přístup ke stromům napadených kůrovcem - vlevo Rakousko, vpravo ČR

dsc_0951.jpg

na skále na Plechém

Za dobré viditelnosti poskytuje Plechý vynikající rozhledy na rakouskou stranu. Jak už jsem psal, dnes to s viditelností není příliš dobré. Po svačině na vrcholové skalce se naše skupinka rozděluje. Bratr s přítelkyní se vydávají stejnou trasou zpět k autu, já s přítelkyní pokračujeme hřebenovkou až na Třístoličník a pak sestoupím na vlakovou zastávku do Nového údolí.

dsc_0937.jpg

výhled ze skály Plechého ke Smrčině

p1530546.jpg

skála na Plechém

Vydáváme se tedy po červené značené stezce po hranicích. Celá hřebenová trasa je odlesněná, pěkné výhledy nás tedy dnes budou doprovázet tento úsek trasy pořád. Ač se to nezdá, zdoláme dnes celkem pět tisícových vrcholů. Sedla mezi nimi však nejsou moc hluboká.

dsc_0953.jpg

hřebenová cesta z Plechého na tisícovku Nad Rakouskou loukou

Druhou dnešní naší zdolanou tisícovkou je tak vrchol Nad Rakouskou loukou (1373 m n. m.), který je do Plechého oddělen velmi mělkým sedlem, že skoro ani nepostřehnete, že jste na další tisícovce. Sedlo tvoří tzv. Rakouská louka, která je nejvýše položenou loukou Šumavy se smilkou tuhou. Toto sedlo je taktéž nejvyšším na Šumavě.

dsc_0954.jpg

Rakouská louka

dsc_0957.jpgpohled z Rakouské louky na vrchol Plechého

Na vrcholku je menší skalka, stezka vede malý kousek pod vrcholem. Když se přes vrchol přehoupneme, vidíme před sebou další částí hřbetu - Trojmeznou, která nás čeká nyní, i Třístoličník a Hochstein, odkud budeme sestupovat do údolí.

dsc_0958.jpg

vrchol Nad Rakouskou loukou

dsc_0961.jpg

výhled z Nad Rakouskou loukou na Trojmeznou, Vysoký hřeben  a Třístoličník

V sedle mezi tisícovkami Nad Rakouskou loukou a Trojmezná se nachází další zajímavé místo, tzv. Trojmezí. Tímto sedlem prochází totiž hranice tří států - Česka, Německa a Rakouska. Roku 1993 zde byl vybudován nový mezník, který tuto skutečnost připomíná. Blízko něj je stůl a lavičky pro turisty.

p1530566.jpg

cesta z Nad Rakouskou loukou k Trojmezí

dsc_0968.jpg

Trojmezí

Od Trojmezí se opět stoupá, tentokrát na horu Trojmezná (1361 m n. m.). Jedná se o skalnatý hřbet, na jehož vrcholu je několik skupin žulových skal s pěkným výhledem hlavně na českou stranu, například na Boubín a Velký Bobík.

dsc_0987.jpg

skály na vrcholu Trojmezná

dsc_0983.jpg

výhled z Trojmezné (vlevo Boubín a Velký Bobík)

Co mě zde překvapuje, je to, že v okolí skal zde jsou porosty kleče, kterou jinde na tomto hřebenu nenajdete. Vylezu na nejvyšší skálu a užívám si výhledů. Celá dnešní hřebenová cesta vedoucí po uhlazených žulových balvanech se mi moc líbí, ještě by to chtělo lepší viditelnost. Je horko, ale zde určitě ne takové, jako v níže položených oblastech.

dsc_0988.jpg

Trojmezná

p1530585.jpg

cesta z Trojmezné

Sestupujeme do dalšího sedla, za nímž je další tisícovka nazvaná Vysoký hřeben (1341 m n. m.). Jediná tisícovka na dnešní trase, u které nevede trasa přímo přes vrchol, ale po jejím úbočí. Na vrchol se nevydávám, protože nás žene kupředu skutečnost, že musíme stihnout vlak v Novém údolí v 17:20.

dsc_0005.jpg

v popředí Třístoličník (vlevo Dreisessel, vpravo Hochstein)

p1530593.jpg

Hochstein

Když obejdeme vrchol Vysokého hřebene, máme již před sebou jako na dlani horu Třístoličník, která Plešský hřbet uzavírá. Z celé hřebenovky zde pociťujeme asi nejprudší klesání. Z cesty máme jako na dlani tři skupiny žulových skal na této hoře.

dsc_0007.jpg

výhled před Třístoličníkem na německou stranu

dsc_0009.jpg

povalový chodník při cestě na Třístoličník

Narozdíl od ostatních vrcholů Plešského hřbetu vede na Třístoličník i zpevněná komunikace, kousek pod vrcholem je pak na německé straně hranice parkoviště. Masiv Třístoličníku se skládá ze dvou vrcholů, respektive výtazných skalek vystupujících nad okolní terén.

p1530599.jpg

kamenné schody na skálu Dreisessel

dsc_0018.jpg

výhled ze skály Dreisessel

Nejvyšší skalka na jihu vrcholové plošiny (ležící již za hranicí v Německu) se nazývá Dreisessel (Třístoličník) a má nadmořskou výšku 1323 m n. m. Vedou na ni kamenné schody a je z ní pěkný výhled hlavně do Německa.

dsc_0019.jpg

výhled ze skály Dreisessel na Vysoký hřeben

dsc_0032.jpg

Berggasthof Dreisessel

Před touto vrcholovou skálou Dreisessel se totiž ostře lomí státní hranice a nejvyšší bod Třístoličníku na české straně tak dosahuje nadmořské výšky pouze 1302 m n. m. Hned vedle skály Dreisessel stojí chata Berggasthof Dreisessel s občerstvením.

dsc_0023.jpg

Berggasthof Dreisessel

Ještě zvažuji, že se vydám k nejvyššímu bodu masivu Třístoličníku, skále nazvané Hochstein (1333 m n. m.), která vystupuje na severu vrcholové plošiny a ze které je prý krásný výhled hlavně do Čech a pod níž stojí kaplička. Jenže musíme stihnout vlak, a podle propočtů raději nemeškáme a jdeme po státní hranici po červené dál.

dsc_0025.jpg

cesta ke skále Hochstein

dsc_0028.jpg

Hochstein, nejvyšší bod masivu Třístoličníku

Míříme tedy po kamenité pěšince z Třístoličníku dolů, směr Nové údolí. Kolem pěšinky rostou vysoké kapradiny, kromě nich zde z rostlin u cesty vidíme mléčivec alpský a sedmikvítek evropský.

dsc_0035.jpg

mléčivec alpský a kapradí podél cesty z Třístoličníku

p1530605.jpg

sedmikvítek evropský

Jelikož i zde platí, že na české straně hranice stojí suché smrky, na německé straně bylo vše pokáceno a odvezeno, proto se odtud rozprostírají parádní výhledy v čele s Boubínem a Velkým Bobíkem.

dsc_0040.jpg

výhled z cesty z Třístoličníku na Boubín a Velký Bobík

dsc_0043.jpg

cesta z Třístoličníku

Z neustáleho poskakování po kamenech na pěšince a prudkého sestupu nás postupně pořádně bolí kolena. Pak již vcházíme do lesa a pokračujeme v sestupu, ještě pořád podél státní hranice.

p1530615.jpg

cesta z Třístoličníku

U rozcestníku Třístoličná cesta - státní hranice se odkláníme od státní hranice na východ a u rozcestníku Rozc. Trojmezné a Třístoličné cesty vcházíme na zpevněnou cestu, která nás dovede až do Nového údolí.

zokac.jpg

okáč ječmínkový

ztesarik.jpg

tesařík panenský

Po poněkud stereotypní cestě lesem přicházíme do otevřené krajiny s loukami, která značí, že zde se nacházela osada Nové údolí. Postupně míjíme poslední chalupu, která zde zbyla, louku, na níž rostou kosatce sibiřské i kámen s kamennou deskou s nápisem Nové údolí (Neuthal, 1795 - 1956).

p1530624.jpg

kamenná deska Nové údolí

p1530631.jpg

Nové údolí

Netušil jsem, že zde bude také možnost občerstvení, proto nás překvapuje místní hotel Nové Údolí, kde si dáváme výborné palačinky. Ještě máme do příjezdu vlaku nějaký čas k dobru, proto chvíli posedíme a odpočíváme po dnešní poměrně náročné túře.

p1530629.jpg

"kniha" Nové údolí

p1530634.jpg

Nové údolí

Poté již scházíme posledních pár desítek metrů k železniční zastávce Nové údolí, která je konečným bodem tratě z Černého kříže. Kousek od zastávky potom protéká Studená Vltava.

p1530647.jpg

Muzeum šumavských lokálek

V jedom z historických vagónů zde funguje Muzeum šumavských lokálek, které však nenavštěvujeme, neboť nám již přijíždí vlak, který nás odveze zpět do Nové Pece. Ušli jsme dnes přibližně 22 km a cesta nás za dnešního horka poměrně zmohla.

p1530658.jpg

nádraží Nová Pec

dsc_0976.jpg

cesta od Trojmezí na Trojmeznou

p1530578.jpg

cesta na Trojmeznou

zkamzicnik.jpg

kamzičník rakouský

zzzz.jpg

soumračník rezavý a tesařík panenský

a.jpg

21,2 km

FOTOGALERIE

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář