Polom a Debrník (Plesná) (1.7.2015, Šumava)
Hned začátkem prázdnin jsem si naplánoval výlet na Šumavu. Počasí bylo slibováno pěkné, a tak mířím na Železnou Rudu. Linkou tzv. "Zelených autobusů" se nechám vyvézt kus nad Železnou Rudu na parkoviště Hůrecká silnice (v jízdním řádu Gerlova huť), odkud začne moje dnešní cesta.
pohled na masiv Polomu - Polom (vlevo) a Polom - JV vrchol (vpravo) z Ruckwiesbergu
Naplánoval jsem si zdolání dvou méně známých šumavských tisícovek, které nesou názvy Polom a Debrník. Již jednou jsem se je (dost naivně) pokoušel zdolat v únoru 2014, kdy jsem však výstup vzdal asi po dvou stech metrech výstupu na Polom kvůli sněhu po kolena.
prstnatec Fuchsův
Dnes jsou však daleko ideálnější podmínky, takže nebude (doufám) výstupu nic bránit. Obě dvě hory náleží do podcelku Železnorudská hornatina a okrsku Debrnická hornatina a rozhodně nepatří mezi hlavní turistické cíle. Když se na ně vydáte, máte skoro jistotu, že téměř nikoho nepotkáte. Z parkoviště vycházím po asfaltové cyklostezce číslo 2116. Je kolem deváté hodiny ranní, příjemný chládek a ranní rosa. Pří cestě krásně kvetou orchideje prstnatce Fuchsovi a poletuje motýl okáč pýrový.
okáč pýrový
Po kilometru cyklostezku opouštím a odbočuji doleva na neznačenou cestu (orientuji se podle GPS přístroje, do kterého jsem si doma podle mapy.cz naplánoval cestu). Cesta začíná stoupat smrkovým lesem, zpočátku je poněkud rozježděná, postupně se však zlepšuje a mě příjemně šolíchá na nohou mokrá tráva.
cesta od Hůrecké silnice na Polom
Nutno dodat, že cesta vede pořád do kopce, ale jde se příjemně. Pohybuji se po svahu Sklářského vrchu, který je pokračováním hřebenu Polomu. Postupně začíná přibývat suchých pahýlů smrků, což je znamení, že se už k Polomu blížím. Ten je totiž jednou z oblastí nejvíce postižených kůrovcovou kalamitou a následným orkánem Kyrill, který jeho vrchol a svahy prakticky kompletně odlesnil.
cesta na Polom
V místě zvaného podle mapy.cz U Obrázku, kříží moji cestu další cesta (spojující cyklostezky 2116 a 2119. Já se po ní musím vydat doleva, ale už po pár metrech mířím opět vzhůru. Teď se již pohybuji po svahu Polomu a čeká mě prudší (i když poměrně krátký) úsek.
cesta na Polom od U Obrázku
cesta na Polom
Se stoupajími výškovými metry si začínám užívat krásných výhledů, které v těchto místech krajina díky chybějícímu stromovému patru poskytuje. Na obzoru se objevuje Svaroh, Jezerní hora, Špičák, Pancíř, Můstek, Jedlová, či Javorná s Hadím vrchem.
výhled z úbočí na Svaroh a Jezerní horu, Špičák, Pancíř, Můstek a Jedlovou (zleva)
výhled z úbočí na Svaroh, Jezerní horu a Špičák (se sjezdovkami)
Další pozitivní věcí, kterou zde pozoruji, je to, že na místě odumřelých smrků již rostou smrčky nové, které za pár let vytvoří opět vzrostlý les. Kdybych pokračoval pořád po této cestě, tak se na vrchol nedostanu, neboť vede jen po úbočí Polomu. Musím tedy hledat cestu další, na kterou odbočím doprava, a která mě zavede k vrcholu.
výhled ze svahu Polomu na Mittagsplatzl a Grosser Arber
výhled na Svaroh, Jezerní horu a Špičák
Jelikož jsem na rovnější plošince pod samým vrcholem a musím doprava, není zde moc, co řešit. Nacházím nepatrnou pěšinu ve vysoké trávě a mířím mezi mladými smrčky k vrcholu. Výhledy jsou stále dokonalejší, a tak pořizuji fotografie, jak na běžícím pásu. Objevuje se i nejvyšší hora Šumavy, Grosser Arber (Velký Javor).
přástevník jitrocelový na vrcholu Polomu
vrchol Polomu
Na schovávanou si tu se mnou hraje motýlek přástevník jitrocelový, a když jej konečně dostihnu a vyfotím, jsem už přímo u vrcholové tyče a geodetického bodu. Jsem na vrcholu Polomu (1295 m n. m.). Respektive na vyšším z jeho dvou vrcholů. Podle stránek tisicovky.cz má tento masiv hned dva hlavní vrcholy, ten druhý je nižší o čtyři metry a nachází se přibližně 700 m jihovýchodně.
vrcholová tyč a geodetický bod na vrcholu Polomu
Jelikož jsem se také rozhodl vyzkoušet hru geocaching (hledání "pokladů" v krabičkách umístěných na zajímavých místech), pokusil jsem se "odlovit" i místní krabičku nedaleko vrcholového bodu. Krabičku jsem našel a jaké bylo mé překvapení, když na jejím dně pobíhali vesele dva střevlíkovití brouci - střevlík zlatolesklý (Carabus auronitens) a střevlík hladký (Carabus glabratus).
cesta z Polomu na Polom - JV vrchol
Masiv Polomu je tedy relativně symetrický dvojvrchol, kdy mezi vrcholy je poměrně mělké sedlo, však dostatečně hluboké na to, aby se dali oba nejvyšší body považovat za samostatné vrcholy. A co je ještě lepší, že oba vrcholy spojuje krásná hřebenová cesta. I když všude na Polomu (na vrcholu i svazích) jsou vývraty a padlé kmeny odumřelých stromů, cesta je od nich vyčištěná.
pohled z hřebenové cesty na Polom
pohled z hřebenové cesty na Polom
Je to tedy jen chvilka, a už jsem na druhém vrcholu, nazvaného Polom - JV vrchol (1291 m n. m.). Zatímco na vyšším vrcholu se nachází jen geodetický bod a tyč, na jeho nižším bráškovi je malá meteorologická stanice. Ta se nachází přímo na vrcholu na malé skalce a údaje z ní můžete najít na adrese: http://www.hladiny.cz/npsumava/polom.xml
meteorologická stanice na Polomu - JV vrcholu
meteorologická stanice na Polomu - JV vrcholu
V těsné blízkosti vrcholové skalky mě potěší dva zástupci tesaříkovitých brouků - prvním z nich je kousavec dvoupáskovaný (Rhagium bifasciatum) a druhým je tesařík (Judolia sexmaculata).
kousavec dvoupáskovaný na Polomu - JV vrcholu
tesařík (Judolia sexmaculata) na Polomu - JV vrcholu
Když si tak sedím na skalce a svačím, překvapí mě křik neznámých ptáků, které v okamžiku i objevuji, jak se prohání nad Polomem. Jsou celkem tři, jeden na chvilku usedá na pahýl stromu. Nechci tomu nejprve věřit, ale zřejmě mám poprvé v životě co dočinění se sokolem stěhovavým. Podle pořízené fotografie a jejím přiblížení to nic jiného být nemůže.
sokol stěhovavý nad Polomem - JV vrcholem
Z Polomu - JV vrcholu se turistům naskytnou opět zase jiné výhledy, konkrétně od jihozápadu na jihovýchod, takže je zde možné se zde kochat horami jako protější Debrník, dále Grosser Falkenstein, Ždánidla, Poledník, v dálce je za dobré viditelnosti vidět rozhledna na Javorníku.
cesta z Polomu - JV vrcholu
výhled cestou z Polomu - JV vrcholu na Debrník a Grosser Falkenstein
Nyní se vydávám na sestup do sedla Pod Polomem, kde se nachází turistický přístřešek a rozcestník. Po celou dobu sestupu vidím přímo před sebou protější horu Debrník, která bývá nazývána také Plesná, a stále si pohrávám s myšlenkou zdolat i ji.
přístřešek u rozcestníku Pod Polomem
Debrník ze se silničky pod Polomem
Jenže stále váhám. Proč? Protože Debrník je oficiálně nepřístupný. Na jeho vrchol zasahuje I.zóna národního parku Šumava, nicméně ve směru odkud se chystám přijít já, I.zóna není. Ovšem celá oblast Debrníku patří do tzv. Klidového území Plesná-Ždánidla s údajným výskytem tetřeva hlušce.
cesta na Debrník
cesta na Debrník
Již ze svahu Polomu - JV vrcholu jsem však viděl pěknou (i když hodně strmou) cestičku, vedoucí na vrchol Debrníku. A tak, říkám si, jak může jeden slušně vychovaný turista, ohrozit tetřeva? Jdu nahoru. První problém nastává, jak se od silničky vedoucí sedlem dostat na zmiňovanou pěšinku.
jestřábníky oranžové podél silničky pod Polomem
Od přístřešku jdu kousek po silničce směrem na Železnou Rudu a pak odbočuji doleva. Jenže pěšinka po chvilce končí a já se ocitám v podmáčeném terénu. Obejdu "bažiny" a v tom se napojím na cestu, která už vypadá jako ta, která by mě měla dovést k vrcholu. Stojí u ní směrovka s nápisy: "Hraniční přechod - Pod Plesnou" a "Pod Polemem". Cesta se rozdvojuje, a já mířím po té k vrcholu.
výhled z úbočí Debrníku na Polom (vlevo) a Polom - JV vrchol (vpravo)
výhled z úbočí Debrníku na (zleva) Svaroh a Jezerní hora, Špičák, Polom a Polom - JV vrchol
Cesta je zpočátku opravdu příkrá, ale opět upravená bez vývratů, kterých jsem se trochu obával. Celou dobu se ohlížím zpět, jako na dlani mám teď oba dva vrcholy Polomu, kde jsem chodil před chvílí.
výhled z cesty na Debrník
Debrník (Plesná) (1337 m n. m.) je zajímavá hraniční hora. Výstup na ní je prudký, najednou se však člověk ocitne na rozlehlé vrcholové plošině, kde jde dlouhou dobu víceméně po rovině. Mohu tak obdivovat krásné porosty borůvčí kolem cesty.
vrcholová plošina Debrníku
Pod severovýchodní stěnou této hory se nachází jezero Laka a stejně jako sousední Polom byl vrchol a svahy po orkánu Kyrill téměř kompletně odlesněn. I zde však již rostou mladé smrčky. Když vylezu z jejich porostu podél cesty, tak se pěkně leknu. Naproti mě se objevuje zřejmě nějaký německý cyklista! No hlavně, že to není správce parku.
posed na vrcholové plošině na Debrníku
Přicházím k mysliveckému posedu na vrcholové plošině a předemnou se už rozprostírá vrcholová louka, kterou prochází státní hranice. Přijde mi to jako veliká zajímavost této hory, že na rovné vrcholové plošině mezi stromy, je najednou tato krásná louka.
vrcholová louka na Debrníku, kterou prochází státní hranice
Přijdu tedy až ke státní hranici, kde si na chvíli sednu na hraniční kámen. Bohužel právě zde najednou zaleze slunce za mraky. Čekám tedy až opět vyleze (pro lepší fotky) a koukám, kde by mohl být geodetický bod, jako nejvyšší místo hory. To se mi však nakonec nepodařilo, neboť určit nejvyšší místo na vrcholové plošině je takřka nemožné.
vrcholová louka na Debrníku
vrcholová louka na Debrníku
Nakonec se i slunce opět objeví a tak se mě z tohoto krásného místa moc nechce. Stále si však říkám, co kdyby se náhodou objevil nějaký ten správce parku, tak se radši rozhodnu pro cestu nazpět.
vrcholová louka na Debrníku
vrcholová plošina Debrníku
Stejnou cestou jdu tedy opět do sedla Pod Polomem. Moje premiéra na vrcholu Debrníku je tedy za mnou, a jsem rád, že jsem se sem vydal. I když se z vrcholové plošiny výhledů nedočkáme, tak svahy této hory nám to bohatě vynahradí a vrcholová louka je nádherná.
vrcholová plošina Debrníku
Když se dostanu zpět pod vrchol, již vím, kudy se dostat na silnici vedoucí sedlem. Pokud by někdo z vás volil stejnou trasu jako já: když sejdete z Polomu - JV vrcholu k přístřešku v sedle Pod Polomem, stačí se dát kousek po silnici směrem k Hůrce, a pak hned odbočit na první cestu vpravo, ta vás zavede až na Debrník.
jestřábníky oranžové s babočkou kopřivovou
I u silnice je však co objevovat. Obě její strany lemují porosty právě kvetoucího jestřábníku oranžového a kopretin, na kterých si dopřávají sladkého nektaru motýli, hlavně babočky kopřivové.
jestřábníky a kopretiny
jestřábníky oranžové
Takže kopce jsem zdolal a teď mě čeká ještě sedmikilometrový úsek po zmiňované silničce do Železné Rudy. Cesta (označená taktéž červenou turistickou značkou) vede nejprve po vrstevnici, kdy nademnou se zvedají svahy Polomů.
cesta do Železné Rudy, vzadu Debrník
cesta do Železné Rudy
Postupně jdu více a více z kopce, les začíná houstnout, až se postupně promění na bukový. Míjím několik potůčků a cesta příjemně utíká. Lituju lidi, kteří jdou opačným směrem. Kopec není nejprudší, ale docela táhlý.
cesta do Železné Rudy
cesta do Železné Rudy
Asi za hodinu a čtvrt už jsem u turistického rozcestníku Železná Ruda - Debrník, rozc., v místech kde stával zámeček Debrník. Ten byl však v roce 1989 zničen. Fotím si zde zajímavou rostlinku mléčivec alpský.
rozcestník Železná Ruda - Debrník, rozc.
mléčivec alpský
Teď už zbývá se jen vydat alejí stromů od bývalého zámečku do Železné Rudy. Dnešní výlet se velmi vydařil a já znovu poznal další šumavská místa. Ušel jsem něco kolem 17 km.
zelenáček šťovíkový
silnička pod Polomem
tesařík zlatolesklý a tesařík hladký na Polomu
výhled ze svahu Debrníku na Javornou a Hadí vrch
18,8 km