Sádek a Bučina (18.3.2015, Český les)
V jednu jsem končil v práci, a jelikož bylo venku nádherně a krásné svítilo slunce, rozhodl jsem se podniknout nějaký nepříliš náročný kratší výlet. Volba padla na oblast Českého lesa a zdolání dalších dvou kopců, tentokrát Sádek (854 m n. m.) a Bučinu (860 m n. m.).
Parkuji v Caparticích na parkovišti u hlavní silnice. Zatímco u nás bylo kolem 14°C, tady ve vyšší nadmořské výšce je jen něco kolem 11-12°C a na chvilku popřemýšlím, jestli jsem si přeci jen neměl pod tenkou bundu vzít ještě mikinu.
A už mířím po červené přes Capartice na Sádek. Capartice jsou malou vesničkou, která mě překvapuje svojí upraveností. Zatímco při silnici vedoucí do Německa je to samý nápis Night club, tak dále najdeme pěkně opravenou kapličku a domky.
U vesničky se rozkládají Capartické louky, kde mimo jiné vede naučná stezka a ve vegetačním období zde kvetou i zástupci orchidejí. Je z nich krásný výhled na Čerchovský hřbet, a to zleva na Čerchov (1042 m n. m.), Malinovou horu (963 m n. m.) a Skalku (925 m n. m.).
Projdu kolem pěkného rybníčku a už jsem skoro na konci vesničky, malé, ale roztahané. U potůčku vidím rozkvetlý první letošní blatouch bahenní a kousek od něj spatřuji babočku jilmovou. Po loňském prvním setkání je to mé druhé pozorování tohoto druhu.
Pokračuji po červené na Sádek. Vrch Sádek je součástí Haltravského hřbetu, který patří do Haltravské hornatiny, jakožto okrsku geomorfologického podcelku Čerchovský les. Celý Haltravský hřbet je vidět z mnoha míst vnitrozemí Domažlického okresu jakožto vysoká hradba. Mezi hlavní vrcholy tohoto hřbetu patří nejvyšší Škarmanka, dále Haltrava a právě Sádek.
Hned za vesnicí se napojuji na pěknou úvozovou cestu, kde podél její osluněné pravé strany se suchou trávou poletuje žluťásek řešetlákový. Na chvíli si sedá a já jej s úspěchem vyfotografuji.
Je zajímavé sledovat jak na cestě v místech, kde nemůže slunce, leží ještě udusaný sníh, zatímco na vyhřátých místech už po něm není ani památky. Po chvilce opouštím cestu a napojuji se na pěknou asfaltku.
Pak z ní odbočuje cesta doprava, po níž pokračuje červená značka. Vydávám se tedy po ní. Zpočátku je na ní vrstva vrstva tajícího zledovatělého sněhu a tak si musím dávat pozor na podklouznutí. Když se dostávám k poslední odbočce na Sádek, otevře se mi zajímavý pohled na kopec Signalberg (886 m n. m.), ležící v německé části Českého lesa.
Teď už jen 200 m závěrečného stoupání a jsem na vrcholu. Ten je v současnosti známý hlavně milovníkům sjezdového lyžování. Z vrcholu vede totiž sjezdovka a vedle ní lyžařský vlek.
Projdu kolem chaty nazvané Lyžařská chýše, která slouží lyžařům a mířím hned na sjezdovku. Z té se totiž za dobré viditelnosti otevírá krásný výhled do vnitrozemí. Dnes to s výhledem není žádná hitparáda, a tak mě zaujmou hlavně Postřekovské rybníky.
Na sjezdovce, ukloněné severovýchodním směrem jsou ještě zbytky sněhu, na vrcholu je ho víc. Na začátku sjezdovky se v rohu nachází i turistický přístřešek s lavičkami.
Z vrcholu Sádku (853 m n. m.) se dá pokračovat hřebenovou cestou na sousední Haltravu, já se však vracím kousek cesty zpět. Dojdu zpět na křižovatku s asfaltovou silnicí, protože mám v plánu zdolat ještě sousední vrchol Bučina (860 m n. m.). Ten je sice o šest metrů vyšší než Sádek, nicméně z vnitrozemí jej Sádek skrývá.
Samotný vrchol, na který vede lesní cesta od křižovatky, určitě není příliš navštěvován, je totiž obklopen hustým lesem a je naprosto bez výhledů. Je označen geodetickým bodem a triangulační tyčí červenobílé barvy. Chvílemi se při výstupu na něj bořím po kotníky ve sněhu, ale cesta je to kratičká.
Bučina vytváří dlouhý rulový hřbet, který se táhne téměř 3,5 km od Staré Huti k Caparticím. Je také součástí Haltravské hornatiny, ale už ne Haltravského, nýbrž Bučinsko-černovršského hřbetu, jehož je nejvyšším vrcholem. Zatímco z vrcholu se výhledů nedočkáte, z jižního svahu, na okraji bukového lesa, se přes rostoucí smrčky otevírá výhled do kraje.
Výhledu dominuje protější Čerchov, nejvyšší hora Českého lesa. Hřeben doplňují na východě vrcholy Vysoká závora a Sedlová jedlina, na západě pak Malinová hora a Skalka. Za dobré viditelnosti je možné dohlédnout až na kopce Šumavy.
Tento jižní svah je kromě parádního výhledu také nádherné vyhřívaný sluníčkem a tak se mi odtud nechce. Po chvilce kochání se a užívání si paprsků jarního slunce se vydávám kolem mladých smrčků zpět do Capartic. Nad loukami je pak při otočení se vidět vrchol Bučiny.
Procházím po loukách, dojdu i k jedné informační tabuli naučné stezky, která informuje o rostlinách, které zde najdeme. Je zde i malá lavička a pěkný výhled na Čerchov. Pak se vydávám zpět k autu. Stihnul jsem to asi za dvě hodinky.
Fotografie v článku:
1) Capartice od hlavní silnice
2) výhled od Capartic na Čerchov na Malinovou horu
3) kaplička v Caparticích
4) výhled z Capartických luk
5) rybníček v Caparticích a za ním Čerchov
6) babočka jilmová
7) cesta na Sádek
8) žluťásek řešetlákový
9) asfaltka pod Sádkem
10) výhled pod Sádkem na Signalberg
11) lyžařská chata na Sádku
12) výhled ze sjezdovky
13) výhled ze sjezdovky na Postřekovské rybníky
14) turistické odpočívadlo na Sádku
15) vrchol Bučiny
16) bukový les nad mýtinou na jižním svahu Bučiny
17) výhledy z jižního úbočí Bučiny na hřeben Čerchova
18) výhledy z jižního úbočí Bučiny na hřeben Čerchova
19) Bučina od Capartic
20) informační tabule naučné stezky Capartické louky
21) blatouch bahenní u potůčku v Caparticích
22) závěrečné stoupání na Sádek
23) výhled z jižního úbočí Bučiny na hřeben Čerchova
24) lyžařská chata na Sádku